Zmapování lidské DNA nejspíš znamená pro medicínu větší zlom, než byl objev antibiotik. Otevírá možnosti diagnostiky i léčby tam, kde lékaři zatím byli bezmocní. Naděje se objevuje pro pacienty s vrozenými vadami, cévními onemocněními, rakovinou, Alzheimerovou chorobou, schizofrenií a řadou dalších nemocí, genetika je také základem k pochopení a zpomalení procesu stárnutí.

"Dostali jsme se do stadia, kdy už umíme genetický kód člověka nejen číst a psát, ale také převést do digitální formy a po úpravě přeložit zpět," říká Craig Venter, šéf týmu, který se proslavil zmapováním lidského genetického kódu. Jinak řečeno: můžeme napsat něco jako DNA software, vložit do počítačového převaděče a vytvářet neomezené množství variant biologického života. Bude tak možné opravit řadu poruch genového zápisu. "Nepůjde to ale snadno: už sice víme o genetickém kódu hodně, ale mnohem víc se toho ještě budeme muset naučit," dodává Venter.

Patent na genom

Kořeny genetické medicíny sahají do Brna, kde v 60. letech 19. století Gregor Mendel formuloval zákony dědičnosti. Molekulu DNA objevil švýcarský lékař Friedrich Miescher prakticky současně, teprve roku 1943 se ale podařilo oba tyto geniální objevy spojit: Oswald Avery, Colin MacLeod a Maclyn McCarty prokázali, že DNA je nositelem dědičnosti. A roku 1953 Francis Crick, Maurice Wilkins a James Watson odhalili její strukturu, za což později obdrželi Nobelovu cenu.