Ruský plyn bude proudit přes Ukrajinu i po spuštění plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře. Ruský prezident Vladimir Putin to v pátek slíbil německé kancléřce Angele Merkelové. Schůzka proběhla v luxusní prezidentské rezidenci nedaleko Soči. Pro Merkelovou to je strategická otázka. Zatím jde jen o ústní garanci, ale je to výrazná změna ruské pozice. Kreml dosud tvrdil, že po vypršení stávajících smluv v roce 2019 Ukrajinu od plynu odřízne.
Výstavbu plynovodu Nord Stream 2 mimo jiné ostře kritizuje americký prezident Donald Trump. Podle zdrojů listu Wall Street Journal americký prezident Merkelové nabízel, že pokud stáhne svou podporu výstavbě, USA začnou jednat s EU o nové obchodní dohodě.
"My jsme vždy vnímali Nord Stream jako výlučně ekonomickou otázku a vždy jsme ho vyváděli mimo rámec jakýchkoliv politických procesů," prohlásil na tiskové konferenci po jednání v Soči Putin. "Po spuštění Nord Streamu 2 se nepředpokládá ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Paní kancléřka se o to dnes velmi zajímala," dodal ruský prezident.
◼ Sídlo Bočarov ručej (Bočarovův potok) nedaleko letoviska Soči u Černého moře nechal v roce 1934 vybudovat tehdejší ministr obrany Kliment Vorošilov a byl zde v rámci Stalinových čistek v roce 1938 zatčen maršál Vasilij Bljucher.
◼ Po rozpadu Sovětského svazu se Bočarov ručej stala oficiální rezidencí ruského prezidenta. Během rekonstrukce tu bylo vybudováno přístaviště pro jachty a přistávací plocha pro vrtulníky.
Moskva přitom dosud označovala Kyjev za nespolehlivého partnera a systém Kremlem prosazovaných nových plynovodů měl Ukrajinu obejít.
Putin si však nechal zadní vrátka. "Tedy pokud tranzit (přes Ukrajinu) bude dávat ekonomický smysl a bude to výhodné pro obchodní partnery," doplnil ruský prezident.
To může znamenat jak racionální varování před zdražováním tranzitních poplatků, tak i konstatování, že si to Moskva může kdykoliv rozmyslet, upozorňuje moskevský novinář Andrej Kolesnikov.
Německá kancléřka dala najevo, že výstavbu Nord Streamu nebere jako čistě ekonomickou záležitost. "Jsme přesvědčeni, že pokračování tranzitu přes Ukrajinu je strategickou otázkou a Německo zde je připraveno sehrát svou aktivní roli a pomoci řešení problému," uvedla Merkelová.
Putin se zaměřil na ekonomickou rovinu problému. Podle něj Donald Trump brání výstavbě plynovodu kvůli tomu, že hodlá do Evropy prodávat americký zkapalněný plyn.
Ten je ale o pětinu dražší než ruský. Stejně tak Ukrajině jde hlavně o peníze za tranzit.
"Jsou to přibližně dvě až tři miliardy dolarů ročně. Takže se od nás vlastně chce, abychom trochu pomáhali živit Ukrajinu. Nám to v zásadě nevadí," prohlásil ruský prezident. Putin také řekl, že ministři zahraničí obou zemí dostanou za úkol připravit nové setkání Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny o konfliktu na Donbasu. Podobná schůzka se nekonala již více než půldruhého roku.
Merkelová také žádala Putina, aby zatlačil na svého spojence Bašára Asada, jenž nechává konfiskovat majetek lidem, kteří ze země uprchli.
"Jde o takzvaný dekret číslo 10, podle něhož člověk, který se během určitého období nepřihlásí o svůj majetek, o něj přijde. To je velmi špatná zpráva pro všechny, kdo by se někdy do Sýrie chtěli vrátit. Je to velká překážka pro návrat uprchlíků," sdělila Merkelová.
Putin zareagoval kritikou postoje Evropské unie, jež odmítá posílat pomoc na území kontrolované syrskou armádou, a to s odůvodněním, že by to použila armáda pro své potřeby.
"Když chcete, aby se lidé vrátili, tak jim musíte opravit domy," uvedl ruský prezident.
