Lidem působícím ve statutárních orgánech ubyla jedna velmi nepříjemná starost. Nejvyšší soud dospěl v dubnu k převratnému rozhodnutí ohledně přípustnosti souběhu pracovně-právního poměru s výkonem funkce člena statutárního orgánu. Jeho velký senát otočil dosavadní judikaturu senátů malých a nově stanovil, že člen orgánu může platně uzavřít na výkon své funkce pracovní smlouvu.

Tento judikát ušetří členům orgánů hodně vrásek. Řada z nich má totiž odměnu upravenou v manažerské, pracovní smlouvě. A někteří z nich se také setkali s nepříjemným překvapením, když po nich insolvenční správci, věřitelé či sama společnost, poté co se změnili její společníci, vymáhali její vrácení z důvodu neplatnosti pracovní smlouvy.

Tak tomu bylo i v případě řešeném zmíněným judikátem. Žalovaným byl člen představenstva společnosti, která se ocitla v konkurzu. Jeho odměna vyplývala z pracovní smlouvy na pozici generálního ředitele a insolvenční správce požadoval její vrácení. Odvolával se přitom na dosavadní judikaturu, podle níž není výkon funkce statutárního orgánu způsobilým předmětem práce, neboť nejde o závislou činnost. Pracovní smlouva uzavřená na výkon činností, které spadají do náplně funkce člena statutárního orgánu, je proto neplatná a nezakládá ani nárok na mzdu.