Když se nová generální ředitelka CzechInvestu představovala oficiálně veřejnosti, na prvním místě mezi svými koníčky uváděla cestování. V soukromí pak Silvana Jirotková doplnila, že jí vyhovuje zlatý střed. "Nepotřebuji luxus, ale střechu nad hlavou, postel a sprchu, abych se cítila dobře."

Cestování, čímž myslí objevování nových kultur a zvyků i myšlení lidí v jiných zemích, propadla ve svých 17 letech. O prázdninách na gymnáziu byla tři měsíce jako au pair poblíž Londýna. Právě tehdy si uvědomila, že takhle podrobně by chtěla poznat i jiné země.

"Najednou mi přišlo, že moje češství se otevřelo ještě dalšímu národu. Říká se, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, ale nejde jen o jazyk. Je pravda, že poznání jiných národností člověka obohatí. Zkusit si žít s lidmi pod jejich střechou a zajímat se o ně, to se mi líbí."

Nyní má před sebou první delší služební cestu až do Japonska, ale osobně v soukromí dává Jirotková přednost Evropě: "Přijde mi nevyčerpatelná." Říká, že ale není masový turista. "Mým cílem není oběhnout všechny památky. Smysluplnější je vnímat to prostředí, poznávat zemi v klidu a ze všech úhlů a třeba se tam i vracet."

Francie: Část srdce nechala Francouzům

jarvis_5af30a17498e2b6139922b07.jpeg
Foto: archiv Silvany Jirotkové

Zemí, kam se Silvana Jirotková ráda vrací, je Francie. Učarovala jí Paříž a Bretaň. "Každému bych přála zažít posezení ve vesničce na břehu Atlantiku s ústřicemi a šampaňským. Atlantik má sílu a jeho plody jsou úžasné, stejně jako slané máslo," vypráví.

S Bretaní je spojený i její asi nesplnitelný sen. "Koupila a opravila bych tam nějaký starý dům nebo mlýn, kam bych se vracela." A vracela by se i kvůli tomu, aby si užívala místní kuchyni. Jako vyznavačka gastroturistiky je přesvědčena, že právě přes jídlo se země a její obyvatelé poznávají nejlépe. Naučil jí tomu otec dětí, o které se starala jako au pair. To už jí bylo 24 let a pobývala ve Francii.