Když loni v polovině září přišla Eva Urbanová po víkendu do svého obchodu v Pardubicích, čekala ji tam doslova zkáza. Ve své prodejně, kde ručně vyrábí bedýnky, do nichž dává české dárkové předměty, našla veškerý obsah centrálního odpadu z bytů nad obchodem. "Škoda byla na skladových vánočních limitovaných kolekcích delikates a bedýnkách pro firmy i na designovém nábytku a dalším vybavení. Zničeno bylo téměř vše," popisuje žena, která podniká pod značkou České bedýnky.

Celková škoda se vyšplhala na částku přes 300 tisíc korun. Kdyby sumu musela podnikatelka platit ze svého, znamenalo by to konec nadějně rozjetého byznysu. Pojištěná Urbanová byla, ale ihned zjistila, že to nebylo úplně dostatečné. "Na takové události jsem se pojistila, ale smlouvu jsem podepisovala v jarním období, kdy jsem měla na skladě menší množství zásob asi za 100 tisíc korun," přiznává. Pojistka tak byla ujednána na neodpovídající hodnotu majetku.

Právě špatné nastavení pojistných částek je podle odborníků nejčastější chybou, kterou majitelé firem dělají. "V praxi se setkáváme také s tím, že podnikatelé dokonce neznají hodnotu svého majetku. Tato na první pohled banalita může vést k tomu, že pojistná částka nebude odpovídat realitě, a to může mít nakonec neblahý vliv na provoz a samotnou existenci podniku," říká Ivana Buriánková, mluvčí České pojišťovny.

Kybernetická kriminalita

Podle loňského průzkumu makléřské společnosti Aon vidí čeští podnikatelé jako nejaktuálnější hrozbu kybernetickou kriminalitu. A to zřejmě oprávněně. Podle dat společnosti McAfee, jež se zabývá vývojem bezpečnostního softwaru, počítačové útoky po celém světě stojí průměrně 600 miliard dolarů ročně.

V takovém případě pak likvidátoři vyplatí méně peněz, než je skutečná hodnota majetku. Odborníci tak radí, aby podnikatelé nezapomínali aktualizovat smlouvy a pojistnou částku i limity průběžně upravovali. "Jde také o správné nastavení územního rozsahu krytí, tedy v případě, že společnost expanduje na zahraniční trh, by pojištění odpovědnosti mělo být kryto nejen v Česku, ale i v dalších státech nebo po celé Evropě," připomíná Milan Káňa z Kooperativy.

Při přerušení provozu musíte platit fixní náklady

Jako další častou chybu experti vidí nepojištěné riziko − například přerušení provozu. To neměla ani Urbanová. "Šlo o velkou chybu, protože pak jste najednou na ulici a nemáte nic, ani zboží, ani tržby. Do obchodu jsem se vrátit nemohla a přicházela hlavní dárková vánoční sezona," uvádí podnikatelka. Nakonec se jí podařilo díky rodině a příznivcům v podnikání pokračovat, i když sama říká, že netuší, jak to všechno zvládla. Takové štěstí ale nemají všichni.

"Čeští podnikatelé jsou často pojištěni proti škodám na majetku, ale neuvědomují si, že než dojde k plnému obnovení provozu, může uplynout nějaká doba," domnívá se Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny.

Firmy musí i přes nastalou událost hradit fixní náklady, jako jsou například pronájem, poplatky za energie či sociální pojištění zaměstnanců. Zároveň ale mají výdaje s obnovením provozu, a navíc přicházejí o zisk. "Takové výdaje neunese každá firma, a může se tak dostat do problémů," dodává Čapková s tím, že mnohdy to bývá pro podnikatele konec.

Pojistěte se na škody způsobené špatně provedenou prací

Říci, jaká pojištění by měli mít všichni podnikatelé, je podle odborníků těžké, protože každý byznys je jiný. Neměli by ale zapomínat na pojištění majetku, provozoven či proti živelním pohromám.

Speciálně pak experti poukazují na odpovědnost za škodu, a to nejen za poškození způsobené při výkonu povolání, ale i vadným výrobkem nebo špatně provedenou prací. "Pokud podnikatel poskytne ve své práci neúplnou nebo nesprávnou informaci a kliento­vi tím vznikne škoda, musí ji nahradit. Vztahuje se to nejen na profese, jako jsou advokáti či daňoví poradci, ale i na automechaniky nebo opraváře elektrických kotlů," připomíná Buriánková z České pojišťovny.

Proti nedostatku lidí se však pojistit zatím nejde. "Podniky ale mohou investovat do větší automatizace, a to již pojistit umíme," doplňuje Káňa z Kooperativy.

Co se týče například takzvaného GDPR, tedy obecného nařízení na ochranu osobních údajů, které zpřísňuje pravidla na ochranu dat, ani tam zatím pojišťovny žádný produkt nemají. Nařízení přitom vejde v účinnost 25. května a dot­kne se téměř všech firem. "Lze očekávat, že zejména v odpovědnostním pojištění bude připraveno takové, které by tuto problematiku alespoň částečně řešilo," myslí si Čapková z České podnikatelské pojišťovny.

Naopak letos se pojišťovací domy zaměří na kybernetickou kriminalitu. Programy pro malé a střední podniky chystá Kooperativa i Česká podnikatelská pojišťovna. "Firmy takovou službu už poptávají. Nejčastější hrozbou je ztráta dat a nefunkčnost nebo zahlcení systému pojištěného v důsledku kyberincidentu," vysvětluje Káňa z Kooperativy.

Následky takových útoků mohou být podle odborníků pro firmy fatální, což si podnikatelé uvědomují. Podle průzkumu makléřské společnosti Aon, který provedla v tuzemsku loni v říjnu, je podle podnikatelů aktuální hrozbou právě kybernetická kriminalita. Za hrozbu ji považuje 53 procent zástupců z vrcholového a středního managementu českých společností. Průzkumu se zúčastnilo 144 lidí.

Úspěšní musí smlouvu aktualizovat

Odborníci tvrdí, že se stále ještě najdou podnikatelé a firmy, kteří si myslí, že jim nehrozí žádná škoda. Podle Káni z Kooperativy jsou to častěji menší podniky, ty střední už pojištění neberou na lehkou váhu. "Mnoho podnikatelů si matně pamatuje, že před několika lety uzavírali pojištění. Mají tak pocit bezpečí, že v případě nějaké události pokryje plnění všechny škody na jejich majetku," říká o vztahu podnikatelů k pojištění Buriánková z České pojišťovny.

Podle ní je nutné si uvědomit, že podpisem smlouvy by spolupráce s pojišťovnou neměla končit. S podmínkami ve smlouvě musí firmy hýbat, třeba když koupí nové vybavení nebo stroje a zvýší hodnotu majetku. "Pojištění je dobře funkční, jen když se s ním průběžně pracuje," dodává Buriánková.

Urbanová z Českých bedýnek se ze své pohromy poučila. "Nyní už zohledňuji do pojistky podnikatelská rizika a zvýšila jsem částku na skladové zásoby," uvádí podnikatelka. Další vybavení bude mít skromnější, protože na peníze od pojišťovny za podzimní událost teprve čeká. "S firemním rozpočtem tato situace rozhodně hodně zamávala. Je to veliké poučení, nikdy nevíte, co se může stát," dodává.