Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek nechala úrokové sazby beze změn. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,75 procenta. Banka také zvýšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,9 procenta, v únoru přitom odhadovala letošní růst na 3,6 procenta, je tak výrazně optimističtější než Evropská komise, Česká bankovní asociace či Mezinárodní měnový fond.

V případě inflace ČNB odhad pro druhé čtvrtletí příštího roku snížila na 1,7 procenta. V únorové prognóze počítala s 1,8 procenta. Pro třetí čtvrtletí 2019 odhad nechala na 1,8 procenta.

"Nedávné snížení inflace pod dvouprocentní cíl ČNB odráželo odeznění loňských jednorázových faktorů a pokles dovozních cen. Domácí inflační tlaky nicméně zůstávají silné, ale budou se postupně zmírňovat," uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Inflace tak letos podle něj bude pod dvouprocentním cílem, ale na horizontu měnové politiky se vrátí těsně ke dvěma procentům.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle guvernéra vyrovnaná. Nejistotou pro případný růst i pokles inflace jsou síla a skladba domácích inflačních tlaků, vývoj kurzu koruny a vývoj v zahraničí. Centrální banka v nové prognóze dál očekává, že průměrný kurz koruny letos bude 25 korun za euro a příští rok posílí na 24,40 koruny za euro.

V letošním roce připadá v úvahu na základě nové prognózy ČNB jedno zvýšení základní úrokové sazby, a to na konci roku. Nelze ovšem vyloučit ani dřívější růst sazeb, uvedl Rusnok. V příštím roce podle něj bude hodně záležet na vývoji měnové politiky Evropské centrální banky.

Pro ponechání sazeb beze změny hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady. Jeden člen hlasoval pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na jedno procento. Podle Rusnoka důvodem pro jeho hlasování mimo jiné byl argument, že je vrchol ekonomického cyklu a že je třeba jednat v předstihu.

"Důvodem rozhodnutí (o zachování úrokových sazeb na stávající úrovni - pozn. red.) je nižší než očekávaná inflace a stále uvolněná měnová politika Evropské centrální banky, která krotí ambice českých centrálních bankéřů zvyšovat sazby," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Zmíněný růst spotřebitelských cen v posledních měsících zpomaloval, až se dostal pod dvouprocentní inflační cíl centrálních bankéřů.

Podle názoru Horské ČNB v reakci na přehřívající se trh práce (na kterém rychle rostou mzdy) a nemovitostí opět přistoupí ke zvyšování sazeb v průběhu druhé poloviny roku. "Dvoutýdenní repo sazbu zvedne letos ještě dvakrát, a to na úroveň 1,25 procenta," dodala.

Naopak již jen jeden pohyb klíčové repo sazby směrem nahoru očekává hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. "Osobně i nadále očekávám, že ČNB repo sazbu letos ještě jednou zvýší: o čtvrt procentního bodu na úroveň jednoho procenta," napsal ve svém komentáři.

Růst sazeb podle jeho názoru může přijít již na srpnovém zasedání bankovní rady, neboť v té době bude inflace vyšší než nyní, a to díky silné spotřebitelské poptávce způsobené růstem mezd a také kvůli vývoji cen pohonných hmot a potravin. "Koruna nebude silná natolik, aby cenové tlaky v ekonomice dostatečně tlumila," podotkl Jáč.

ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba stoupla o 0,25 procentního bodu. V březnu sazby ČNB nechala beze změn. Guvernér Jiří Rusnok tehdy uvedl, že po únorovém zvýšení úrokových sazeb je jejich další růst možné očekávat nejdříve v závěru letošního roku a pak zejména v příštím roce.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem dražší půjčky na bydlení.

Jak predikují růst české ekonomiky různé instituce:

  2018 2019
Ministerstvo financí (průzkum mezi institucemi) 3,5 3
Česká národní banka 3,9 3,4
Česká bankovní asociace 3,6  2,8
Hospodářská komora 4,2 3,3
Mezinárodní měnový fond 3,7 3,2
Evropská komise 3,4 3,1