Den daňové svobody, okamžik, kdy občan přestává pracovat na stát a začíná vydělávat pro sebe, se letos opět vzdálí. Podle společnosti Deloitte v Česku vychází na 23. června, o jeden den později než loni. A to nikoliv vlivem růstu sazeb, ale efektivnějšího výběru, který je ale spojen s většími zásahy státu do soukromí a novými kontrolami. Na druhou stranu − pokud Andrej Babiš sestaví vládu, mohlo by se daňové zatížení i o něco snížit. Třeba proto, že při zvažovaném zrušení superhrubé mzdy se sazba daně fyzických osob stanoví nikoliv na 20 procent, jak se uvažovalo v minulosti, ale pro lidi výhodnějších 19 procent. A že dojde k přeřazení některých položek, třeba základních potravin, pod desetiprocentní sazbu DPH.

Hra o 23 miliard

Právě na těchto změnách podle informací týdeníku Ekonom panuje mezi ANO 2011 a ČSSD, které spolu vyjednávají o společné vládě, shoda. Jen odchod od dnešního 15procentního zdanění superhrubé mzdy a jeho nahrazení 19procentní sazbou z (obnovené) mzdy hrubé by v kapsách daňových poplatníků ponechalo zhruba 23 miliard korun. Větší překážkou se přitom nezdá být ani rozdílný pohled na druhou sazbu daně z příjmů pro vyšší výdělky. Podle Babiše a jeho vyjednávačů nemůže být stanovena nad 24 procent, tedy nad dnešní solidární příspěvek, hrazený z příjmů přibližně nad 1,5 milionu korun ročně. Sociální demokraté sice prosazovali 35procentní sazbu, ale kvůli jedné až dvěma miliardám vyššího výnosu od bohatých nechtějí riskovat roztržku. Změnu ale komplikuje snaha, aby snížení sazby vyšlo vstříc všem skupinám plátců přibližně stejně, což není možné bez úpravy výše odčitatelných položek na poplatníka a jeho děti. A navíc se očekávají protesty podnikatelské sféry, protože ta si na superhrubou mzdu za minulá léta už zvykla a při změně by bylo nutné upravovat již pořízený daňový software.