Nejčernější energetický scénář vypadá podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové tak, že kolem roku 2035 budou vyřazovány uhelné zdroje a zároveň nebudou postaveny nové bloky v Jaderné elektrárně Dukovany. To by pak Česko muselo honem stavět plynové elektrárny, což by byla drahá elektřina závislá na dodávkách z Ruska. Drábová doufá, že až jednou konečně odstartuje tendr na dostavbu Dukovan, tak dopadne lépe než ten poslední na dostavbu Temelína, kdy výběr dodavatele nakonec zkrachoval.

Hitem minulé dekády byla dostavba Temelína. Tuto dekádu řešíme dostavbu Dukovan. Vše ale vždy krachuje na financování. Tak se pro jistotu rovnou ptám jen na to, co zatím máme: jak dlouho ještě vydrží dosavadní jaderné bloky?

Ve státní energetické koncepci je to, myslím, velmi realisticky popsáno. Předpokládá se, že Dukovany začnou odcházet do důchodu po roce 2035, tedy odslouží padesát let. Je zde ovšem i záložní varianta vydat licence na šedesát let, tedy o deset let více. Běžně se to děje třeba v Americe. Ale já jsem ráda, že s touto variantou energetická koncepce nepracuje.

Proč?

My si mylně myslíme, že s jadernou energetikou už máme dlouhé zkušenosti. Ale zdání klame. Bloků, které si odpracovaly čtyřicet a více let, mnoho není. A i v těch Spojených státech se ukazuje, že život po čtyřicítce je něco nového, a modernizace se může ukázat tak drahá, že elektrárna stejně někdy po padesátce skončí. Takže buďme konzervativní. Dukovany − konec po roce 2035.

A Temelín, o jehož dostavbě se ještě nedávno debatovalo?

Temelín je novější, a má už tedy předpokládanou životnost šedesát let. Okolo roku 2020 vstoupí do třetí dekády. Uvidíme, co bude dál, ale je realistické předpokládat, že Temelín okolo roku 2055 ještě bude sloužit.

Kritický rok, dokdy musí být nové bloky či funkční jiné energetické zdroje, je tedy 2035 a odvíjí se od Dukovan?

Ono je to ještě o to složitější, že v Evropě vidíme tendence vydávat licence jen na čtyřicet let. V případě Dukovan bychom se tedy bavili už o roce 2025. To by byla hodně nepříjemná situace. Nastal by souběh požadavků na další omezování emisí z uhelných elektráren, což ve většině případů vede k jejich postupnému uzavírání, a právě tohoto tlaku na jadernou energetiku. Je to sice hypotetické, ale politik by měl být připraven na nejhorší scénáře.