V 90. letech se pod vlivem zkušeností z komunistické éry podnikoví právníci netěšili velkému renomé. Teď jejich význam rok od roku roste. U větších firem se týmy právníků rozrůstají tak, že si počtem lidí nezadají se středně velkými advokátními kancelářemi.

"Je to nesmírně důležité povolání. Pro stát je to důležité tykadlo, přes které komunikuje s firmami, protože podnikoví právníci překládají jeho vůli managementu," prohlásil u příležitosti vyhlášení ocenění Podnikový právník 2018 ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán. Firmám pak dobrý interní právník dokáže ušetřit miliony. Jeho úspěšnost není závislá na počtu odpracovaných hodin na případu. Má tedy spíš motivaci spor skončit, když je to pro společnost výhodné, než se za každou cenu soudit.

K rozvoji kdysi opomíjené profese přispívá rychlé tempo přijímaní nových zákonů i jejich složitost. V posledních letech pomáhali interní právníci firmám například zvládnout rekodifikaci občanského práva a práva obchodních korporací. "Pro každého právníka to znamenalo věnovat mnoho času studiu těchto nových předpisů, vytvořit celou řadu úplně nových dokumentů, změnit zaběhlé procesy," říká právnička holdingu Agrofert Miroslava Rybová. Změny se přitom týkaly nejen vztahů se zákazníky či obchodními partnery, ale i nejvyšších pater společnosti. Novou tvář pod vlivem rekodifikace tak interní právníci vtiskli třeba i smlouvám o výkonu funkce členů statutárních orgánů.

Právník se znalostí byznysu

Výhodou firemního právníka je proti externím advokátům to, že dobře zná podnik i jeho potřeby. "Musíme mít i odborné znalosti pro konkrétní obchodní oblasti, které jsou pro poskytnutí kvalitní právní služby nezbytné," vysvětluje Drahomíra Brejchová, která je právničkou v české větvi mezinárodní kosmetické společnosti L'Oréal. V nadnárodních firmách, jako je ta její, se pak navíc musí orientovat i v legislativě zemí, v nichž podnik působí. "Byť se právní úpravy v mnohém shodují, tak v mnohém existují rozdíly − jak v předpisech samotných, tak v jejich interpretaci," vysvětluje.