Občas se říká, že se naše země posouvá na východ. Myslí se tím, že se nepozorovaně vzdalujeme hodnotám západního světa, jeho vnímání institucí, jeho stylu politiky. Je to jen klišé, nebo to má reálný základ? Nemá příliš smysl přistupovat k řešení otázky pocitově, lepší bude pokusit se posoudit, jak si stojíme, či spíše jak se pohybujeme v jednotlivých parametrech, které naši pozici na pomyslné mentální ose západ−východ charakterizují. A předem je třeba říci, že tendence není z pohledu příznivců Západu nijak radostná. Co se tedy děje?

1. "Zvýchodnění" stylu vládnutí

Vláda na Západě je obecně charakterizována vysokou mírou legitimity, která se odvozuje od důvěry parlamentu. Východ si naopak s legitimitou příliš starostí nedělá. Máme už skoro půl roku vládu bez důvěry a premiér nevypadá, že by mu to nějak zvlášť vadilo. Vládne o sto šest, chová se jako suverénní generální ředitel Česka, jako by jeho legitimita nebyla opřená jen o 29 procent voličů a 78 poslanců. Je stále jasnější, že získat důvěru sněmovny nebylo při sestavování vlády jeho primárním cílem; tím bylo rychle získat veškerou moc a začít ji konzumovat.