Bezpečnostní programy jejich firmy už používá skoro každý pátý obyvatel zeměkoule. Jména zakladatelů pražské antivirové společnosti Avast zná ovšem ve světě málokdo, což platí také o domovském Česku. Eduardu Kučerovi a Pavlu Baudišovi to ale nejspíš příliš nevadí. Vždy vystupovali nenápadně a nejspíš na tom nic nezmění ani květnový vstup jejich firmy na londýnskou burzu, kde by mohl být Avast oceněn až na čtyři miliardy dolarů.

Pro podnik, který téměř se 440 miliony uživateli vládne žebříčku nejpoužívanějších antivirů světa, půjde o další z důležitých milníků v jeho třicetileté historii. Na začátku přitom Kučera s Baudišem své firmě prorokovali jen tři roky existence a na přelomu století se museli vypořádat s hrozbou jejího krachu.

První virus na disketě

Počátky Avastu se příliš neliší od jeho úspěšných konkurentů ze střední a východní Evropy. Stejně jako zakladatelé slovenského Esetu nebo ruského Kaspersky Labu i Kučera s Baudišem začali s výzkumem počítačových virů už na sklonku osmdesátých let.

Počítače byly tehdy v zemích komunistického bloku raritou a přístup k nim měla jen hrstka programátorů, mezi něž se pozdější zakladatelé Avastu řadili.

Dohromady je dala práce v někdejším Výzkumném ústavu matematických strojů.

"Vymykalo se to tam celému komunistickému systému, který vládl okolo. Měli jsme přístup k zahraniční literatuře a zahraničním technologiím, takže jsme se naučili spoustu užitečných věcí," vzpomínal později Kučera. "Když jsme ale chtěli nakoupit třeba server ze Západu, bylo to složité. Potřebovali jsme schválení organizace COCOM, která tehdy dovoz podobných technologií do zemí východního bloku regulovala," doplňoval Baudiš.

Nápad na vytvoření softwaru, který bude bojovat proti počítačovým virům, dostal v roce 1988 právě Baudiš.

"Viry se tehdy šířily na nakažených disketách a někdo mi takovou disketu tehdy přinesl ukázat. Byl jsem zvědavý, jak virus pracuje, a podařilo se mi vytvořit i program, který byl schopný ho odstranit," uvádí mladší z dvojice, který v začátcích Avastu působil jako jeho technologický mozek, zatímco Kučera měl na starosti byznys.

Avast

Do toho se ale pozdější úspěšní podnikatelé za komunismu pouštět nemohli, a tak se rozvojem antivirů od listopadu 1989 zabývali pod hlavičkou družstva Alwil. Založit družstvo jim tehdy trvalo deset měsíců, další rok a půl pak zabrala jeho likvidace, protože v nových kapitalistických poměrech nemělo smysl ho dále provozovat.

K založení vlastní antivirové firmy pod původním jménem Alwil Software došlo v roce 1991. "Když jsme ji zakládali, mysleli jsme, že může vydržet tak tři roky. Tři roky nebudeme mít žádné šéfy, tři roky budeme moct chodit do práce, kdy chceme, a budeme si moct dělat, co chceme, říkali jsme si. I dnes ostatně našim investorům povídám: příští tři roky bude náš byznys dobrý. Co bude za pět let, ale říct nedokážu," svěřoval se před dvěma lety v rozhovoru pro DVTV Kučera.

Společnost se ale začátkem devadesátých let rychle uchytila, a tak nebyl důvod, proč by musela po třech letech končit.

Na českém trhu zatím chyběli zahraniční konkurenti, a tak její antivirus avast!, pojmenovaný po dávné pirátské výzvě k zastavení lodi, slavil úspěchy.

Pavel Baudiš (57)
jarvis_5ad8919c498ee0c75907f0c0.jpeg
Pavel Baudiš (57), spoluzakladatel Avastu.
Foto: HN - Jan Rasch

Absolvoval obor informační technologie na VŠChT v Praze. Po škole nastoupil do Výzkumného ústavu matematických strojů na místo grafika.

V roce 1998 vytvořil svůj první antivirus, v Avastu pak působil ve funkci prokuristy.

Jeho koníčkem je geocaching, je ženatý a má dvě děti. Jeho žena Jarmila řídí jednu z největších tuzemských nadací – Nadační fond Avast, který se věnuje hlavně paliativní péči. Fond v roce 2016 v Česku podpořil 180 projektů, mezi něž rozdělil 83 milionů korun.

Hlavními klienty tehdy byly podniky stále ještě vlastněné státem. Pak ale přišla privatizace a noví zahraniční vlastníci, kteří řadu takových firem přebrali, začali dávat přednost antivirovým dodavatelům z ciziny.

Zvláště americký Symantec tehdy v Česku rozjel agresivní cenovou politiku, jíž nemohl tehdejší Alwil konkurovat. Tuzemské firmě tak klesaly příjmy, náklady se ale kvůli nutnosti rozvíjet programy určené na ochranu nových
zařízení naopak zvyšovaly.

"V letech 2000 až 2002 to vypadalo, že zkrachujeme. Do té doby jsme si představovali, že budeme mít takovou rodinnou firmu, co bude dodávat služby po Česku. Pak jsme si ale řekli, že je jedno, jestli vyvíjíte programy pro pět lidí nebo sto milionů, a rozhodli se jít do světa," uvádí Kučera.

Jeho firmu už tehdy podle jejího hlavního antivirového produktu všichni označovali jako Avast.

Stačí, když zaplatí jen pár procent uživatelů

Byznysový model, který pražskou firmu tehdy zachránil, a navíc ji poslal na cestu mezi globální elitu, nese jméno freemium a jeho průkopníkem byl dlouholetý rival Avastu, brněnské AVG. To se v roce 2002 rozloučilo s čistě placenou verzí svého antiviru a Avast tento krok jen pár měsíců poté následoval.

Obě firmy se více soustředily na spotřebitele a začaly jim nově dávat na výběr: buď budete naše programy používat zcela zdarma, nebo nám zaplatíte za jejich rozšířenou verzi. Lákavá nabídka bezplatných antivirů tehdy Avastu i AVG otevřela dveře na nové trhy na všech kontinentech, což ještě podpořilo rozšiřování počítačů a internetu do domácností, které k nim dosud neměly přístup. Českým společnostem se přitom takový byznys vyplatil, protože stačilo, aby jim za služby platily jen jednotky procent uživatelů.

Díky tomu se Avast s AVG záhy probojovaly mezi největší antivirové firmy světa a začaly se o ně zajímat také velké investiční fondy z USA a západní Evropy. Do AVG, které bylo na tržbách větší, přišel zahraniční kapitál už v roce 2005, Avast si na něj musel počkat až do roku 2009. Fondy CVC Capital Partners a Summit Partners tehdy do pražské firmy nalily 100 milionů dolarů. V roce 2014 pak další investice podle kvalifikovaných odhadů dosáhla miliardy dolarů.

To už byl ale konkurent z Brna opět o krok napřed. V roce 2012 AVG vstoupilo na newyorskou burzu NYSE. Baudišova a Kučerova společnost ho pak chtěla napodobit, když si podala přihlášku na další z newyorských trhů, Nasdaq. Tehdejší situace ovšem úpisům akcií technologických firem na burzách nepřála, a tak z plánu nakonec sešlo, což se nakonec pro Avast ukázalo jako výhodné.

AVG se muselo ohlížet na burzovní regulace a pravidelné reportování svým akcionářům, vedení Avastu mělo naopak volné ruce v provádění zásadních byznysových rozhodnutí. I proto se zřejmě pražské firmě dařilo v porovnání s brněnským konkurentem držet asi o třetinu vyšší ziskovost, i když dosahovala nižšího, zhruba dvoutřetinového obratu.

Eduard Kučera (65)
jarvis_5ad8919c498ee0c75907f0c8.jpeg
Eduard Kučera (65), spoluzakladatel Avastu.
Foto: HN - Lukáš Bíba

Vystudoval fyzikální elektroniku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu matematických strojů, kde se zabýval vývojem tiskáren. Do roku 2009 byl šéfem předchůdce Avastu, Alwil Softwaru. Stejně jako u jeho společníka Baudiše odhaduje časopis Forbes jeho jmění na 21 miliard korun.

Kučera je fanouškem fotbalového klubu Slavia a má rád české sklo. Má dvě děti, jeho žena Milada se podílí na vedení firemní charity Avastu.

Za to mohl Avast vděčit především svému novému šéfovi Vincentu Stecklerovi. Najatý americký manažer, který přišel z konkurenčního Symantecu, v čele firmy v roce 2009 nahradil Eduarda Kučeru. Bývalý šéf si ale spolu s Baudišem ve společnosti udrželi významné menšinové podíly.

Svatba Prahy a Brna

O přetahování dvou českých podniků v globálním antivirovém byznysu s oblibou psala média a jednou za čas se objevila spekulace, že se dlouholetí rivalové spojí do jednoho podniku. Většinou se počítalo s tím, že AVG ovládne Avast, v létě 2016 se ale stal přesný opak. Ambiciózní pražská firma za nákup brněnského konkurenta vydala 1,3 miliardy dolarů (tehdy 32 miliard korun), stáhla AVG z newyorské burzy a pustila se do spojování obou týmů a sjednocování bezpečnostních softwarů.

Spojení podniků bylo přirozené. AVG vládlo anglicky mluvícím trhům, Avast byl zase silný v "neanglickém" zbytku světa. Akvizice tak pozici obou partnerů posílila. "Řekli jsme si, že nás čeká mnohem lepší budoucnost, pokud se spojíme. Je lepší, když jste větší. To vám pak tolik nehrozí, že vás vytlačí všichni ti velcí hoši od konkurence," říkal tehdy šéf Avastu Steckler. Měl tím na mysli především sílící protivníky z Číny, jako jsou antivirové firmy Qihoo nebo Cheetah Mobile.

Spojený podnik, který v roce 2016 vykázal tržby přesahující 17 miliard korun a o rok později podobný výsledek zopakoval, dokázal takovým konkurentům lépe čelit. Začal ho ale dusit obří dluh, který při koupi AVG vznikl. Avast si na akvizici půjčil celkem 1,7 miliardy dolarů − většinu sumy spolkl samotný nákup, zbytek pak umoření předešlých dluhů obou společností. "Kdyby moje maminka věděla, kolik jsme si půjčili, tak by ani nevěřila, že je možné si takovou sumu půjčit v korunách, natož v dolarech. Je to obrovský risk," přiznával chvíli po potvrzení transakce zakladatel Kučera.

Analytici proto očekávali, že se bude chtít firma podobného břemena brzy zbavit a zamíří na burzu pro čerstvé peníze, které by dluh umořily. Představitelé firmy to ale odmítali. Potřebovali čas, aby spojený podnik konsolidovali, což se neobešlo ani bez vyhazovu stovek původních zaměstnanců.

Nyní se zdá, že nastal správný čas pro to, aby se Avast na akciový trh konečně vydal. "Firma původně počítala s tím, že své akcie upíše nejdříve v roce 2019. Své rozhodnutí ale uspíšila z důvodu měnících se podmínek na kapitálových trzích, kde nyní akutněji hrozí jejich citelnější propad. Avast se chce vyhnout tomu, aby své rozhodnutí vstupovat na burzu musel z důvodu špatných podmínek odvolat jako v roce 2012. Teď je ale doba pro úpis akcií příhodná," míní hlavní ekonom makléřské společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Neokázalí miliardáři

Agentura Reuters nyní odhaduje, že by Avast mohli na londýnské burze, kam firma v květnu zamíří, ohodnotit až na čtyři miliardy dolarů. Posílené postavení přitom českému antiviru nepřinese jen kapitál na umazání dluhů a na další případné akvizice. Z peněz od investorů se mohou radovat také dnešní akcionáři včetně zakladatelů Baudiše s Kučerou, z nichž každý v Avastu drží 23procentní podíl.

Díky tomu podnikatelská dvojice už nyní patří mezi deset nejbohatších Čechů. V neformálním klubu tuzemských miliardářů ale vyniká svou neokázalostí, neformálním vystupováním i podnikatelským příběhem, ve kterém chybí skandály nebo spoléhání se na přízeň mocných politiků.

"Na rozdíl od spousty kolegů-podnikatelů jsme neměli čas utrácet peníze. Já jsem si třeba první auto koupil, když mi bylo 58. Pak jsem občas zašel i na nějakou aukci, ale že bych si koupil obraz za 10 nebo 50 milionů, to mě nikdy nenapadlo," svěřil se třeba v loňské reportáži České televize Eduard Kučera. V ní se stejně jako jeho společník Baudiš proháněl po kanceláři Avastu na koloběžce.

"Společnou kancelář spolu máme už 21 let. Skoro žádné spory mezi námi za ta léta ale nenastaly. Eda je typ cholerika, který vypění dost často, za pět minut o tom ale neví," vyprávěl Baudiš a oba se pak jeho slovům s chutí zasmáli.

Dobrá nálada jim nejspíše zůstane i v příštích letech. Zakladatelům Avastu nyní v žebříčku časopisu Forbes, který sleduje nejbohatší Čechy, zatím patří sedmé až osmé místo. Až ale antivirový gigant z Prahy vstoupí na burzu, budou se nejspíš jejich jména v seznamu stěhovat nahoru.