Navzdory škarohlídům sází Cyril Svozil už 28 let na vše, co souvisí s elektrickým vytápěním. "Asi největší krize nás postihla v polovině devadesátých let, kdy v souvislosti s debatou o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín přišel tvrdý mediál­ní útok proti přímotopům. Zachránilo nás, že jsme se orientova­li na export," vzpomíná podnikatel, jenž svůj byznys už od roku 1990 rozvíjí z příhraničního lázeňského města Jeseník.

"A vidíte, dnes jde elektřina zase prudce nahoru, zvláště u nových nízkoenergetických domů," říká spokojeně byznysmen, když nás provází výrobním areálem mateřské firmy Fenix. Ukazuje nám provozy, kde dělníci vyrábějí topné kabely, rohože a sálavé panely. Mnohé linky jsou plně automatizované, nechybí ani robotizovaná pracoviště. Zvláště pyšný je ale pan majitel na novou firemní administrativní budovu v Jeseníku, postavenou za 15 milionů ve spolupráci s odborníky z ČVUT.

Právě ta má veřejnosti ukázat další možnosti elektrického vytápění. Podstatnou část spotřeby elektřiny zabezpečuje fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše budovy. Ta je propojena s bateriovým úložištěm. Elektřina, která se na střeše vyrobí, se v budově také stoprocentně zužitkuje, nic se nikam nepřeprodává. Systém je kvůli vyrovnání bilance propojen s běžnou sítí. V době nízkého tarifu se levná elektřina ze sítě používá k dobíjení baterií, v době vysokého tarifu dům funguje v takzvaném ostrovním režimu, bez pomoci zvenčí.

Svozil věří, že právě v kombinaci s domovními fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými úložišti má elektřina jako zdroj pro vytápění velkou budoucnost. Zvláště proto, že si tyto systémy vystačí s relativně nízkými vstupními investicemi.

A tak někdejší zaměstnanec Rudných dolů Jeseník neváhá dále investovat do rozšíření výroby a prodeje. Nejen doma, ale i v zahraničí. Nedávno v Jeseníku přikoupil polovinu sousedního průmyslového areálu po zkrachovalé továrně na ocelové konstrukce Hard. Svozilova skupina Fenix Group dnes výraznou většinu výrobků exportuje, a to do 63 zemí světa. Zaměstnává 323 zaměstnanců v sedmi zemích Evropy. Je největším evropským výrobcem velkoplošných sálavých systémů. Loni Svozilův holding, zastřešující už deset evropských výrobních a obchodních firem, dosáhl rekordních výnosů 1,44 miliardy korun. Zisk měl 165 milionů. "Příležitosti pro další růst jsou vždy a všude, je pouze třeba je soustavně vyhledávat," nehodlá jesenický fabrikant šlapat na brzdu.

Akvizice firem působících na zajímavých západních trzích jsou pro nás největším zdrojem dalšího růstu.

Kromě Jeseníku máte výrobní závody i ve Velké Británii, Francii a Španělsku, koupil jste obchodní firmu v Norsku a naposledy před pár měsíci v Německu. K čemu je vám nakupovat západoevropské podniky, když si vše můžete dělat levněji v Česku?

Doma bychom možná byli v lecčems levnější, ale nám se ukázalo, že akvizice firem působících na zajímavých západních trzích jsou pro nás ve výsledku největším zdrojem dalšího růstu. Je to finančně dosti náročné, ale přináší nám to rychlejší expanzi. Poprvé jsme takto koupili závod na výrobu topných fólií ve Skotsku a během tří let jsme zaznamenali sedminásobný růst prodeje na britském trhu.

Dostanete se na trh snáz, než když tam přijedete jako "obyčejní" Češi?

Nepochybně. Všechny ty původní západoevropské firmy byly soustředěny jen na relativně úzký sortiment výrobků, my dnes skrze ně nabízíme celé naše portfolio. Britská firma sice dál vyrábí topné fólie, ale kromě toho zákazníkům nabízí další naše produkty z jiných závodů mimo Británii. Tenhle model se nám velmi osvědčil. Zopakovali jsme to i v dalších zemích. Naposledy v Německu, kde jsme koupili obchodní firmu Limmer Group, s níž jsme dříve mnoho let úzce spolupracovali.

Vidíte v tom návod, jak podnikatelé z východní Evropy mohou uspět na Západě?

My určitě chceme jít právě touto cestou. Důležité je − a to se nám potvrdilo v Británii, Španělsku i ve Francii −, že spousta tamních lidí slyší na pojem britský, španělský a francouzský výrobek. A jestliže se u nich prezentujete jako místní výrobce, tak už nesledují, zda v zemi vyrábíte desetinu, či sto procent výrobků. Přijímají vás daleko lépe než jinou zahraniční konkurenci, která tam žádnou výrobu nemá. Třeba Čechy nebo Číňany.

jarvis_5ace01d9498e7a26933ef86e.jpeg
„Pokud je výroba z větší části automatizovaná a robotizovaná – o což se my systematicky snažíme –, nehraje už místo výroby tak významnou roli jako dříve,“ říká Cyril Svozil.
Foto: Tomáš Škoda