Slevy na jízdném pro studenty a seniory, které navrhla vláda v demisi premiéra Andreje Babiše (ANO), kritizuje řada lidí z akademické nebo ekonomické sféry. Návrh se nelíbí ani zástupcům veřejných institucí. Vadí jim, že kvůli slevám na jízdné přijdou o peníze. Babiš uvedl, že slevy zaplatí nově nalezených 170 miliard korun, které ministerstva neutratila.

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová HN řekla, že její instituce má v tuto chvíli v tzv. nárocích nespotřebovaných výdajů státního rozpočtu okolo 50 milionů korun. "Tyto peníze nám byly poskytnuty v prosinci roku 2017 ministerstvem financí, a to navíc k rozpočtu roku 2017 na jasně a přesně vymezené a zdůvodněné stavební akce. Stavební akce právě probíhají," uvedla.

Zažímalová dále řekla, že vláda v roce 2017 navrhla Akademii věd zkrátit už schválený rozpočet pro rok 2018 o sto milionů korun. "Tyto peníze nám budou chybět především v oblasti podpory špičkových vědeckých týmů, podpory projektů EU, v oblasti stavebních investic a investic do nových přístrojů," dodala.

Ministerstvo školství uvedlo, že snížení rozpočtu se nedotklo peněz určených pro regionální školství. Ministerstvo zkrátilo svůj rozpočet o 400 milionů korun. Téměř 300 milionů půjde z nedočerpaných prostředků na mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu. Zbývajících 100 milionů se odebere investičnímu programu pro vysoké školy.

Za Technologickou agenturu ČR se vyjádřila její mluvčí Ivana Drábková, která řekla, že této státní organizaci nepřísluší vyjadřovat se k vládnímu rozhodnutí. "Příprava a změny rozpočtu prochází standardním meziresortním připomínkovým řízením a každoročním vyjednáváním o rozpočtu s RVVI," uvedla.

Jako ztrátu v kategorii nepříjemnosti označil současnou situaci mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Ryjáček. "Nezasáhne to provoz, nezasáhne to odbornou činnost, ale spíš důvěru v to, že když odpovědně a dopředu přemýšlíte, jak ušetřit a kam určité peníze dislokovat, tak vám je mohou kdykoliv snadno sebrat," řekl.

Podle mluvčí Českého statistického úřadu Petry Báčové se opatření dotkne nároků z nespotřebovaných výdajů, jde tedy o stejný problém jako v případě Akademie věd. Báčová řekla, že jde o rezervy, z nichž ČSÚ dofinancovával svůj běžný rozpočet. "Se snížením rezervy o 20 milionů korun jsme byli s to se vyrovnat, ale další případné snížení by v budoucnu již představovalo problém. Částka 20 milionů korun představuje část rezerv ČSÚ," dodala. Rezerva ČSÚ se podle Báčové rozpouští například v provozu a servisu ICT.

Generální inspekce bezpečnostních sborů podle mluvčího Ivo Mitáčka rozhodnutí respektuje a svou činnost tomu přizpůsobí. "Naše instituce tak bude muset přehodnotit nákupy a pokrátit některé položky provozu, například u nákupu drobného majetku nebo spotřebního materiálu," řekl Mitáček.

Ekonomové se domnívají, že využití nespotřebovaných výdajů jednotlivých ministerstev na slevy na jízdném je nesystémové. Uspořené peníze mohou být podle nich vynaloženy účelněji, například na větší snížení daní nebo investice. Navíc by tyto peníze měly být využity na jednorázové úhrady, a ne na slevy, které jsou plánovány jako trvalý výdaj rozpočtu.

"Skutečnost, že vláda nebyla schopna spotřebovat rozpočtované výdaje, jak uvádí premiér, není ekonomickým ospravedlněním slevy na jízdném. Uspořené prostředky totiž mohly být vynaloženy ekonomicky účelněji. A to několika způsoby. Prvním je citelnější snížení daní, než jaké vláda navrhuje. Jestliže není schopna spotřebovat rozpočtované výdaje, pak ať sníží lidem daně," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Další možností je podle něj z nespotřebovaných prostředků udělat rezervy rozpočtu, uhradit jimi část dluhu nebo převést do rozpočtu na další rok. "Pokud by uspořené prostředky přešly do rezerv, byly použity na úhradu části dluhu nebo využity v rozpočtu pro další rok, ideálně na investiční výdaje, půjde rovněž o jejich ekonomicky smysluplnější využití, neboť investice na rozdíl od slevy na jízdném vedou k vytváření budoucího celospolečenského bohatství," uvedl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je využití nespotřebovaných výdajů ministerstev na slevy na jízdném nesystémové ze dvou důvodů. "Předně, nespotřebované prostředky měly v převážné míře sloužit k jednorázovým účelům, zatímco slevy na jízdném se plánují jako trvalý výdaj. Za druhé byly nespotřebované výdaje plánovány z podstatné části jako investiční, takže jejich využitím jako dotace domácnostem dochází k přesunu investic do spotřeby," uvedl. Dodal, že se taková kritika při současném stavu veřejných financí může zdát malicherná. "Postup se ale může vymstít v době zhoršení ekonomického výkonu," dodal.

Související