Před více než dvaceti lety se skupina studentů architektury na pražské technice rozhodla vyřešit své bydlení originálním způsobem. Při studiu spolu přebývali na kolejích a chtěli si zařídit společné a levné bydlení i po absolvování. Ivo Slamják a Peter Leszay proto v roce 1997 dali dohromady asi tři desítky zájemců mezi kolegy i studenty z dalších fakult, připravili projekt i návrh domu inspirovaný strahovskými kolejemi a začali obcházet obce v okolí Prahy. "Vážím si všech, kdo k nám tehdy přistoupili vážně," vzpomíná dnes sedmačtyřicetiletý Slamják, který vlastní developerskou firmu. "Přišli jsme na úřad a řekli: Chceme si postavit byty, když nám to umožníte, postavíme je i vám. Všude nás odmítli, až v Hostivici řekli ano," vzpomíná.

S obecním úřadem se dohodli, že za poskytnutí pozemku dostane Hostivice 13 z 63 bytů, které studenti vybudují. S obcí pak založili stavební družstvo Labyrint, jemuž se podařilo získat dotaci ministerstva pro místní rozvoj, která pokryla polovinu ze 40milionových nákladů. Na zbytek se složili členové družstva formou členských podílů, které zaplatili ze stavebního spoření. Za dva roky už v Hostivici stály dvě nové bytovky.

Cena za vlastní bydlení v Praze

Jen o několik let později se podobný projekt uskutečnil ve valašské obci Vysoké Pole. V roce 2004 se místní zastupitelé rozhodli zrekonstruovat objekt bývalé restaurace z poloviny 80. let na bytový dům s 10 byty. I zde projekt uskutečnilo družstvo, na rozdíl od Hostivice ale iniciativa vyšla od obce. "Obávali jsme se postupného vylidňování. Když jsme to vyhlásili, přihlásili se zájemci, kteří do družstva vstoupili. Kromě nájmu pak spláceli úvěr, který si družstvo vzalo," říká dlouholetý starosta obce Josef Zicha. "Právě v těchto týdnech předáváme byty do vlastnictví jejich obyvatelům. Z těch původních tam, myslím, bydlí ještě dva," dodává. Kromě toho obec rozdělila zájemcům pozemky na stavbu rodinných domů a cíle bylo dosaženo: počet obyvatel Vysokého Pole se od té doby zvýšil ze 720 na současných 850.

Projektů, které by poskytovaly bydlení za nižší než tržní ceny, ale v Česku v posledních desetiletích vzniklo velmi málo. To platí hlavně o výstavbě obecních bytů, která je pro finančně dostupné bydlení klíčová. V posledních pěti letech však zcela stagnovala. Potřeba finančně dostupného bydlení se přitom v posledních letech zvyšuje. Stále větší počet lidí, hlavně těch s průměrnými příjmy, má potíže s výdaji na bydlení. Podle loňského dotazníkového šetření Českého statistického úřadu jsou tyto náklady "velkou zátěží" téměř pro čtvrtinu z 4,3 milionu českých domácností, přičemž podíl je ještě o něco vyšší u domácností důchodců a zaměstnanců s nižším vzděláním. Tato situace začíná pomalu měnit přístup rozhodujících aktérů, především měst, která znovu začala plánovat výstavbu obecních bytů. Postupně ale přibývají i projekty podobné těm z Hostivice a Vysokého Pole.

Finančně dostupné, tedy za 30 procent z příjmu

Princip finančně dostupného bydlení je jednoduchý. Projekty, které podle něj vznikají, nabízejí obvykle družstevní nebo nájemní byty za "dostupné" ceny, tedy takové, které neukrojí příliš velkou část z rozpočtu domácnosti. Podle mezinárodního úzu to znamená, že domácnost nevydá na bydlení více než 30 procent svých čistých příjmů. Tento limit pochází z předválečné americké legislativy, postupem času se zvyšoval a respektuje jej i český zákon o státní sociální podpoře, podle nějž má nárok na příspěvek na bydlení každý, jehož výdaje na bydlení přesahují 35 procent příjmu v Praze a 30 procent ve zbytku země. Takové bydlení si proto mohou dovolit i lidé s průměrnými příjmy žijící v oblastech, kde je pro ně komerční nájemné či náklady na pořízení jiného typu bydlení příliš vysoké.