Rozumí se nějak samo sebou, že právníci jsou konzervativní. Očekává se to od nich. Vždyť do jejich rukou klienti či zaměstnavatelé svěřují nejen peníze − často to je celý jejich či firemní osud. A kdo by chtěl, aby si s jeho osudem nebo penězi "zahrával" nějaký experimentátor?

Mezi právníky se však v poslední době čím dál častěji objevuje zvláštní, kreativní druh. Vyznačuje se tím, že ve vztahu ke klientům či při jejich zastupování je sice konzervativní, jakmile však dojde na interní postupy, hledá a vymýšlí řešení, jak si zefektivnit a zkvalitnit svou práci. Jedná se o právníka inovátora.

Advokáti inovují jinak než podnikoví právníci

Necháme-li stranou notáře, soudce či exekutory, důvody, proč právníci inovují, se liší podle toho, zda se jedná o advokátní kanceláře, nebo podnikové právníky. U první jmenované skupiny je důvodem inovací tlak klientů na ústup od účtování právních služeb hodinovou sazbou, a naopak vzrůst počtu případů, kdy klienti chtějí znát pevnou cenu předem nebo je odměna závislá jen na úspěchu v daném případu (tzv. success fee).

V takových podmínkách "vyhrává" boj o klienta ten, kdo je schopen poskytnout co nejkvalitnější službu v co nejkratším čase. Jinými slovy ten, kdo je nej­efektivnější.

U podnikových právníků je pak důvodem pro inovace zejména usnadnění práce s právními dokumenty ostatním oddělením v rámci podniku (například personálnímu či obchodnímu oddělení), lepší kontrola nad výsledným obsahem dokumentů a efektivnější správa dokumentů.

Náhrada za lidskou práci

A jak právníci inovují? Za základní odrazový můstek inovací v oblasti práva lze považovat nahrazení mechanické, opakující se lidské práce počítačovými programy − roboty. Nač tvořit dokola od začátku jednu a tu samou smlouvu, když ji za právníka může připravit robot daleko rychleji? Eliminací mechanické a opakující se práce získá klient lepší poměr ceny a výkonu. Druhým důvodem je, že člověk nikdy nebude tak přesný jako stroj, pokud jde o plnění opakujících se úkolů podle předem daného klíče. Všichni jsme jen lidé, podléháme únavě a občas zapomínáme. Stroje ani jedno neznají. Jsou vždy přesné v intencích toho, co je právníci naučili. Zároveň odbourání opakujících se úkolů uvolní právníkům kapacitu pro to, aby se věnovali činnostem, kde jsou nenahraditelní.

Benefitem pro klienta je potom kvalitnější právní služba.

Důležitým milníkem budou v budoucnu systémy, které budou schopny automatizovaně posuzovat ­obsah právních dokumentů. Zatím takové technologie existují jen pro velmi úzce vymezené typy dokumentů a oblasti užití. Vytrénovat program, aby byl schopen posuzovat obsah právního dokumentu ve specifikovaném případě, je však velmi časově a finančně náročné.

Vyplatí se tedy jen velkým společnostem, a to pro nejčastěji používané dokumenty. Právě finanční náročnost a možnost trénovat program jen pro posuzování obsahu dokumentů v konkrétním, úzce vymezeném případě, brání v současné době jejich masovějšímu rozšíření.

Právníci zatím nejsou ohrožený druh

Pokud jste nabyli dojmu, že osud právníků je inovacemi ohrožen, je to zbytečná obava. Technologie sice charakter práce právníků mění a ještě budou měnit, ale neseberou jim ji.

Jako příklad můžeme použít semafory, které jsou zatím asi nejrozšířenější automatizací v oblasti práva. Změnily práci dopravních policistů, neboť už na křižovatkách neřídí dopravu, ale věnují se jiné činnosti. Jejich počet se nesnížil, právě naopak.

Stejně tak jsme v 90. letech minulého století mohli sledovat výrazné rozšíření účetních systémů, které změnily práci účetních a daňařů tak, že nahradily téměř všechny jejich mechanické činnosti. No a i dvacet let po "automatizační vlně" je účetních a daňařů pořád nedostatek.