Kybernetik Vladimír Mařík z Českého vysokého učení technického je velkým přívržencem Průmyslu 4.0 a věří, že nasazení internetu, robotů a počítačů do výroby a do celého byznysu přinese mnoho dobrého jak ve světě, tak v České republice. Ačkoliv se v této souvislosti neobává nezaměstnanosti, varuje před příliš rychlým průnikem nových technologií do každodenního života. A zejména před trendem nahrazovat pomocí robotů i členy rodiny či partnery.

Jak si Česká republika, země Karla a Josefa Čapkových, kteří přišli s pojmem robot, na cestě zavádění Průmyslu 4.0 a robotizace ve srovnání se světem stojí?

Podniky se tímto směrem začínají vydávat, zatím jde o řešení dílčích úloh. Nečekáme, že tu vznikne mnoho nových továren na zelené louce, spíše jednotlivé podniky začnou propojovat své stroje, sbírat z nich data a získávat informace, použitelné pro optimalizaci výrobních procesů.

Neujíždí nám přece jen vlak ve srovnání s Německem, Koreou, Japonskem a nyní Čínou?

Průmysl 4.0 má mnoho aspektů. Navíc ani v samotné automatizaci nejsme nijak pozadu. Hlavně pokud jde o kolaborativní roboty, kteří umějí spolupracovat s člověkem. Nejsou to velká monstra zavřená někde v kleci, kde něco svařují. Jedná se o lehčí stroje, které umějí reagovat na přítomnost člověka, jsou schopny s ním montovat a nemohou ho zranit. V této oblasti na tom špatně nejsme. Takže při zavádění Průmyslu 4.0 za Německem či Koreou zas tolik nepokulháváme.

Máme tu nějaké skutečné tahouny? Nechybějí nám silné technologické firmy?

Jsou tu velké zahraniční společnosti napojené na Německo. Siemens je takovou vlajkovou lodí nebo Škoda Auto. A přidávají se i menší a střední české podniky. Těch progresivních je docela dost, třeba Del, Sidat, ze softwarových například Abra. To všechno jsou firmy, které v Průmyslu 4.0 vidí budoucnost. Nejenže se samy posouvají dopředu, pomáhají i ostatním.

Existují ale i názory, že změny rychle nepřijdou − argumentem také bývá, že nejsme schopni dobudovat ani dálnice.

Jde skutečně o dlouhodobou vizi a nejde v ní zdaleka jen o průmysl. Myšlenky Průmyslu 4.0 se musí promítnout do dalších oblastí, jako jsou třeba chytrá města, energetika, zemědělství i zdravotnictví. Nejde o nic jiného než o způsob decentralizovaného řízení složitých systémů. Tyto myšlenky, ať chceme nebo ne, začínají stále více pronikat do našeho života, vedou například k představám o sdílené ekonomice, Uberu, Airbnb, internetovému objednávání.

Pro Německo je výhodné, aby v jeho blízkosti existoval výrobce se zázemím subdodavatelů a kvalifikované pracovní síly.

Nové technologie mění globalizaci v relokalizaci. Nenastane přesun výroby do Evropy, ale i od nás do Německa?

Řada výrob se už odjinud do Evropy stahuje a myslím, že budou přicházet i do České republiky. Existuje sice jisté nebezpečí, že jiné výroby odsud zmizí, ale nedomnívám se, že je akutní. Naopak pro Německo je výhodné, aby v jeho blízkosti existoval další výrobce se zázemím subdodavatelů a stále kvalifikované a efektivní pracovní síly. Takže si nemyslím, že dojde například k odlivu automobilové výroby. Naopak, v Česku spíš bude dál pokračovat industrializace a zavádění robotů.

Bez Německa to asi nepůjde…

Německo je lídr v Průmyslu 4.0 i ve výrobě v Evropě. Více než polovina naší ekonomiky je na tu německou přímo či nepřímo napojená a je svým způsobem výhoda, že jsme tak blízko.