Globální konglomerát Honeywell zná v Česku málokdo. Výrobce součástek a elektroniky do letadel a automobilů, který se rovněž zabývá produkcí systémů pro automatickou správu budov nebo výrobou pracovních pomůcek s připojením k internetu, přitom v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci zaměstnává na 4500 lidí a ročně v zemi utrží miliardy korun.

Podstatnou část tuzemského personálu firmy představují inženýři z brněnského výzkumného a vývojového centra, které je jedním ze čtyř, jež Honeywell ve světě provozuje. Oproti pobočkám v Číně, Indii a Mexiku má ale pracoviště umístěné v moravské metropoli výsadní postavení. "Díky využívání evropských dotací, které doplňují naše vlastní investice, se tu můžeme věnovat vývoji těch nejpokročilejších technologií, jež se na trh dostanou za pět až deset let. To je třeba případ zařízení, které v budoucnu zdokonalí komunikaci různých přístrojů se satelity," vysvětluje Scott Zhang, globální šéf výzkumné divize Honeywell Technology Solutions.

Software navádí piloty na přistání

V Brně se zabývají především leteckým výzkumem. "Vyvíjíme třeba systémy pro řízení letového provozu nebo produkt, který dostává vysokorychlostní internet na palubu letadel," říká šéf brněnského centra Honeywellu Jiří Tomíček.

Aby si cestující mohli za letu přečíst e-maily nebo prohlédnout sociální sítě, museli se dosud spoléhat na systém, kdy letadla komunikovala s pozemními internetovými vysílači. Takové připojení ale bývalo pomalé a poměrně drahé. Proto loni Honeywell přišel s modelem, kdy se letadlo k internetu připojuje přes satelit. "Díky tomu mohou pasažéři za internet na palubě platit mnohem méně, a navíc se připojují rychlostí srovnatelnou s běžnou LTE mobilní sítí," uvádí manažer Zhang, který dodává, že internetové systémy v letadlech slouží také pilotům.

"Sledují přes ně změny počasí a pohyby větrů, což jim umožňuje průběžně upravovat letovou trasu, aby byla co nejkratší a letoun spotřeboval méně paliva. Naše aplikace je zároveň dokážou navádět na přistání a doplňují tak v čase snížené viditelnosti klasický radar a řízení letového provozu," říká dále Zhang, podle něhož spočívá budoucnost leteckého byznysu firmy především v systémech snižujících spotřebu paliva.

"Do značné míry to souvisí s programem Evropské unie Clean Sky, který má za cíl snižovat emise skleníkových plynů, jež letadla do ovzduší vypouštějí. Proto jsme se v Honeywellu už pustili do výroby leteckého biopaliva a zabýváme se i projektem na zefektivnění leteckých motorů nebo již zmiňovaným systémem na hledání optimálních letových tras, během kterých se spotřebuje méně paliva," dává příklady šéf výzkumu Honeywellu, který elektroniku a počítačové programy dodává předním světovým aerolinkám i výrobcům letadel, jako jsou Boeing či Airbus.

Americká firma před třemi lety prošla digitální transformací a stejně jako konkurenční průmyslové korporace v budoucnu sází na větší využívání počítačových technologií. A to překvapivě i v oblasti výroby ochranných pracovních pomůcek, které dodává třeba hasičům. "Do jejich obleků vkládáme speciální senzory, které sledují jejich polohu. Hasiče takový systém propojí s operátorem na základně, a když při zásahu dojde k ohrožení jeho života a na hasiče třeba spadne hořící trám, může mu operátor přivolat pomoc," uvádí Zhang.

Čeští inženýři mají dobré technické základy

Práci tuzemských inženýrů Honeywellu, kteří se na vývoji podobných technologií podílejí, si jejich globální šéf pochvaluje. "Je vidět, že české školství dává velký důraz na vzdělávání v oborech, jako je matematika, fyzika či chemie. Proto mají naši zdejší vývojáři velmi dobré technické základy," říká Zhang. Brněnští vývojáři jsou prý navíc oproti svým kolegům z Indie nebo Číny stálejší, protože příliš často z firmy neodcházejí za prací na západ.

"Na druhou stranu se ale příliš neženou do vedoucích pozic a zlepšit by se mohli i v sociálních dovednostech − komunikaci a navazování vztahů," uvádí vrcholový manažer Honeywellu. Podle něj v Česku stále přetrvává problém s nedostatkem kvalifikovaných lidí. "Vyrovnává to ale větší příliv studentů do měst, jako je Brno či Praha, i skutečnost, že v posledních letech do Česka nepřichází tolik nadnárodních firem, které by nám na trhu práce konkurovaly," dodává Zhang.