Evropská komise (EK) ve středu přestavila svůj plán na "spravedlivé zdanění digitálních korporací", týkat se má společností, jako je Google, Facebook nebo Apple. Daň by měly odvádět ve státech, kde své služby provozují. Proti změně protestují především Spojené státy, protože se výrazně dotkne amerických firem. Podle tamního ministra financí je návrh nepřijatelný. Proti zvláštnímu zdanění digitálních firem jsou i některé státy EU, které lákají velké firmy na nízké daně, jde například o Irsko nebo Lucembursko.

Velké digitální firmy by podle návrhu měly odvádět tříprocentní daň z tržeb ve státech, kde své služby poskytují. Evropská komise si od změny slibuje přísun miliard eur do evropských rozpočtů.

Evropská komise změnou reaguje na potřebu reformy zastaralého daňového systému z minulého století. Mezinárodní obchod byl totiž původně z velké většiny založen pouze na fyzickém dovozu a vývozu zboží nebo služeb. Nyní by měly do systému být zapracovány i nehmotné služby digitálních společností.

"Digitální revoluce zásadně změnila naši ekonomiku. V rámci dvaceti let se objevili noví aktéři a nové služby, které se vyznačují velkou dynamičností. Digitální aktivity se staly naší každodenní součástí," říká eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici.

"Naše pravidla z doby před internetem nedovolují členským státům zdanit digitální společnosti, které v Evropě působí, když tu mají malou či žádnou fyzickou přítomnost," dodává komisař. Podle něj jsou v současném nastavení tradiční "off-line" společnosti reálně zatíženy víc než dvakrát vyššími daňovými sazbami.

Návrh nově definuje pravidla pro stálou provozovnu. Tu musí firmy zřídit za určitých podmínek, pokud se na území cizího státu delší dobu průběžně zdržují. Podle nové definice by měl povinnost zřídit stálou provozovnu i podnik, který sice není na území členského státu fyzicky přítomný, ale splní jedno ze tří kritérií: uskuteční zde tržby za digitální služby vyšší než 7 milionů eur (178 milionů korun) nebo překročí minimální hranici 100 tisíc uživatelů či uzavře tři tisíce smluv na digitální služby na území dané země.

Hlavním problémem, který budou muset evropští zákonodárci vyřešit, je dvojí zdanění. Mezinárodní daňový systém je totiž dnes do značné míry založen na dvoustranných smlouvách, které mu mají zamezit. Podle nich si většinou daňoví poplatníci mohou daň odvedenou v zahraničí započíst, aby ji v domovském státě neplatily podruhé.

Ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění jsou ale pravidla pro stálou provozovnu také definována zastaralým způsobem. Tyto smlouvy mají zpravidla v právním řádu větší váhu než místní daňové předpisy. Nová směrnice by sice převážila nad smlouvami uzavřenými mezi členskými státy unie, avšak s ostatními zeměmi bude třeba smlouvy znovu vyjednat. Jen Česko však má globálně uzavřeno 60 těchto smluv se státy mimo EU.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová úpravu definice stálé provozovny za určitých podmínek podporuje. "Tuto úpravu a diskusi o ní lze podpořit, pokud bude vedena v širokém kruhu států. Změna celého konceptu pravidel vzniku a existence stálé provozovny by si totiž vynutila změnu národních daňových legislativ a také změnu smluv o zamezení dvojímu zdanění. Je mimořádně žádoucí, aby došlo ke shodě na globální úrovni," vysvětluje ministryně.

Digitální daň z tržeb

EU však chce problém řešit co nejdříve, a proto navrhuje také dočasné řešení. "Protože to je běh na dlouhou trať, tak v krátkodobém hledisku se navrhuje dočasně řešit situaci prostřednictvím určité formy daně nebo odvodu z hrubých tržeb z některých digitálních aktivit," říká Tereza Tomanová, expertka na mezinárodní zdanění společnosti Deloitte. Tato nová daň se podle odborníků nachází na hranici mezi přímou daní a nepřímou daní, a proto je její zavedení v rámci celé unie poměrně kontroverzní.

Daň ve výši 3 procent hrubých tržeb by nově měly odvádět digitální společnosti ve státech, kde své služby prodávají. Nová povinnost by se vztahovala pouze na firmy s celosvětovým obratem vyšším než 750 milionů eur, z čehož alespoň 50 milionů pochází z EU. Vztahovala by se jak na služby poskytované přeshraničně, tak i na ty tuzemské. Evropská komise si podle evropského komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierra Moscoviciho od nové daně slibuje dodatečné příjmy do evropských rozpočtů ve výši minimálně 5 miliard eur ročně.

Po jejím zavedení by podnikům mohlo hrozit dvojí zdanění. "Může se lehce stát, že ten samý příjem je zdaněn jako obrat a pak následně ještě jednou v rámci zdanění zisku," upozorňuje expert na mezinárodní daně Richard Jahoda z firmy Grinex Czech Republic. EK chce tento aspekt zčásti mírnit tím, že si odvedenou digitální daň mohou firmy uplatnit jako náklad.

Ministerstvo financí je u možnosti zdanit hrubé tržby opatrnější, podle Schillerové je potřeba provést předem detailní analýzu. "Jsme ale připraveni tuto možnost diskutovat a nemáme rovněž žádné námitky proti tomu, aby si takovou daň zavedly státy, které si to budou přát," dodává Schillerová.

Na digitální daň z obratu se už snesla kritika ze zahraničí ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) či amerického ministerstva financí. "Myslíme si, že uvalit na internetové společnosti daň z hrubých tržeb není spravedlivé," řekl v pondělí pro New York Times americký ministr financí Steven Mnuchin. Podle něj je pro Spojené státy nepřijatelné, aby byly digitální firmy zdaňovány zvláštním způsobem. "Toto není v žádném případě protiamerická daň. Naším cílem není zaměřit se na nějakou konkrétní zemi nebo podnik," zdůrazňuje Moscovici.

Každý sám za sebe

Pro komisi je naléhavé nalézt řešení v digitální oblasti i z toho důvodu, že státy začaly své daňové předpisy upravovat na vlastní pěst. Na Slovensku tak od letoška do definice stálé provozovny patří digitální zprostředkování ubytovacích či dopravních sdílených služeb, jako jsou Uber a Airbnb. V případě jednostranných řešení je však dvojímu zdanění těžké zamezit.

"Tím, že si Slovensko teď stálou provozovnu definovalo šířeji, je možné, že si vlastně samo uzurpuje právo zdanit něco, s čím druhý stát při vyjednávání smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nesouhlasil," vysvětluje odbornice Deloittu na daně z příjmů Lucie Rytířová. "Daňový rezident druhého státu pak může mít doma problém se zápočtem slovenské daně. Jeho domovský finanční úřad by totiž mohl říct, že daň uložená dle slovenské legislativy je v rozporu se smlouvou," dodává Rytířová. Podobnou úpravu jako Slovensko zavedla od letošního roku také Itálie. Oba státy také nově pracují s konceptem daně z tržeb podobně jako Evropská komise.

Tlak na nová pravidla je evropskými politiky vyvíjen i kvůli miliardovým daňovým sporům z posledních let. Apple musí z rozhodnutí komise zaplatit Lucembursku doměřenou daň ve výši 13 miliard eur a Amazon zase Lucembursku 250 milionů eur. Google naopak loni vyhrál daňový spor s Francií o více než miliardu eur. Není tak překvapivé, že státy jako Německo a Francie větší regulaci digitálních společností podporují. Irsko či Lucembursko se naopak úpravám brání, protože by tím byla narušena jejich suverenita a možnost lákat společnosti nízkými sazbami daní.

Jelikož je v daňových otázkách v Evropě nutný souhlas všech států, může vyjednávání o přijetí nových pravidel trvat dlouho. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire však v pondělí na sjezdu G20 v Buenos Aires podle agentury Reuters řekl, že by nová směrnice mohla vstoupit v platnost už od příštího roku. Moscovici však v rozhovoru pro Bloomberg mluvil spíše o roku 2020.