Nejsa právníkem, budu se držet svého řemesla. Předně bych rád poznamenal, že ekonom není sadista. Když statisíce lidí trpících vícečetnými exekucemi raději přijmou hůře placenou práci v šedé zóně nebo rovnou žijí z kombinace dávek a příležitostné práce načerno, jenom aby se vyhnuli exekutorovi, tak je to velmi špatně nejen z humánního hlediska, ale i z hlediska ekonomické racionality. Pro ekonomicky smýšlejícího ekonoma by bylo daleko lepší, kdyby dlužník mohl svoje vztahy s věřiteli civilizovaně uspořádat.

Je rozdíl mezi závazkem, kdy se někdo při vědomí − byť nerozvážně − zadlužil, a dluhem, který přirostl různými vychytralostmi z dílny "šmejdů". Takové pohledávky lze samozřejmě popřít a celý dluh roztřídit do jednotlivých kategorií s rozdílným pořadím daným datem vzniku nebo charakterem a tomu podřídit uspokojování. Insolvenční zákon tyhle principy již zná a s rozdílnou mírou i způsobem uspokojování například při reorganizaci běžně pracuje. Přece známe nejen v Česku, ale i jinde ve světě takový postup, kdy vše jde k soudu "v mašličkách", pečlivě připravené, dluh roztříděný, návrh na to, kolik a za jak dlouho může a má být splaceno. Tak proč ho neaplikovat i u oddlužení chudáků fyzických osob?

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se