Elina Makropulos z Čapkovy slavné divadelní hry nakonec dospívá k poznání, že věčný život je otrava − a jako problém vidí nesmrtelnost také socio­logové a filozofové. Navzdory tomu se umírat chce jen málokomu, takže jak rostou možnosti vědy, přesouvá se otázka nesmrtelnosti ze sci-fi do oblasti reálných úvah. Výrazným stimulem je navíc výrazný byznysový potenciál, respektive ochota bohatých utrácet za zvěčnění své pozemské existence. Že je možné věčného života dosáhnout, věřili už alchymisté. Současná věda místo elixíru života nejčastěji vkládá naděje do dvou odlišných postupů: zmrazování (kryoniky) a přestěhování lidské osobnosti do stroje (kyborgové).

Vzkříšení z mrazáku

Kryonika vlastně neřeší samotnou nesmrtelnost, ale problém odsouvá do budoucnosti: zesnulý se hned po biologické smrti příslušným způsobem upraví a zmrazí a z mrazáku je vytažen, až když si věda poradí s problémy, které ho odeslaly na onen svět. Ve sci-fi je to naprosto běžná záležitost: vesmírem cestují mražení astronauté a ožívají nejen osoby, které před staletími zmrzly v ledovci, ale i mamuti a dinosauři.

Základ skutečného zmrazování zesnulých položil už roku 1964 Robert Ettinger publikací The Prospect of Immortability. V praxi se o katapultování nebožtíka do času pokročilejší medicíny poprvé pokusil francouzský lékař Raymond Martinot. Věřil, že našel způsob, jak problém vyřešit: pacienta hned po smrti zmrazí na -65 stupňů Celsia a uloží do speciálního mrazicího zařízení. Tam mrtvý počká do roku 2050, kdy by podle Martinotových představ lékaři neměli mít s kříšením a léčbou nebožtíků problém.

Nezisková organizace Alcor má okolo 1600 členů, z toho 149 se nachází v kapalném dusíku. Za zmrazení se platí desítky tisíc dolarů.

Nejdřív touto cestou zakonzervoval svou ženu Monique, která roku 1984 zemřela na rakovinu. On sám ji za pomoci svého syna Rémyho následoval roku 2002. Rémy pak kvůli tomu měl vleklé problémy s úřady, protože francouzské právo má o nakládání s lidskými ostatky jiné představy. Experiment měl poněkud rozpačitý konec roku 2008, když se mrazák s manžely Martinotovými porouchal a oni se přestěhovali na klasický hřbitov.