Evropská unie se vyplatí. Od vstupu do klubu v roce 2004 do konce minulého roku Česko získalo o 695,5 miliardy více, než odvedlo. To ale pořád nejsou všechny peníze navázané na unijní eura. Nedávná vládní analýza eurofondů spočetla, že jen do konce roku 2015 zde byly proplaceny projekty zhruba za 939 mi­liard korun, pětinu tvořily národní zdroje. V tuto chvíli se tak už jistě evropskými fondy protočil více než bilion korun.

"Uvědomme si, že to jsou projekty, které bychom bez unijních peněz nezaplatili ani doteď," říká česká eurokomisařka Věra Jourová. Opravdu jsou to investice, na které by český stát buď hodně dlouho šetřil, nebo by na ně možná nikdy neměl. Ze souhrnu prostředků vyčnívají obří dotace. Namátkou: 8,4 miliardy "proasfaltovaných" na dálnici D3, 8,1 miliardy prokopaných při prodloužení pražského metra do Motola, 5,7 miliardy, za něž přibyly další kilometry klíčové D1. Ale jsou to třeba i vědecká centra: 4,8 miliardy dostal Fyzikální ústav Akademie věd ČR na laserové centrum ELI, 4,4 miliardy zase brněnská Masarykova univerzita na technologický institut CEITEC.

A přestože velkými příjemci jsou hlavně státní a veřejné subjekty, na slušné peníze z eurodotací si přišli i soukromníci. Přes dvě miliardy získaly v minulém programovém období na modernizace třeba Třinecké železárny, 1,5 miliardy ostravský ArcelorMittal. Přes miliardu stála rekonstrukce areálu Dolní oblast Vítkovice.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař upozorňuje, že eurofondy už jsou nedílnou součástí českého hospodářského růstu: "Snížení ročního čerpání prostředků z eurofondů na obyvatele o 10 procent by vedlo ke zpomalení růstu reálného ročního krajského HDP na obyvatele v průměru o 0,15 procentního bodu," vypočítává.

Kam šly eurodotace v letech 2004–2015

Z vládní studie také vyplývá, které kraje z evropských peněz dosud nejvíce profitovaly − logicky se v nich odráží i velikost regionu. Největší část zdrojů se utratila ve Středočeském kraji (ten získal 121 miliard), následně v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak nejmenšími příjemci dotací byly Královéhradecký, Karlovarský a Liberecký kraj (získal jen 35 miliard).