Ačkoliv protestní Hnutí pěti hvězd italské volby o víkendu nevyhrálo, zhruba 32 procent z odevzdaných hlasů není málo. Je tak zřejmé, že vzestup nových politických stran a hnutí v Evropě, často populistických, zdaleka ještě nekončí. Hnacím motorem jejich úspěchů je rostoucí deziluze voličů z politických stran, které je zastupovaly v minulých desetiletích. Z velkých zemí se erozi klasické politiky vyhnula vlastně jen Velká Británie.

V Itálii tomu tak rozhodně není. I když Hnutí pěti hvězd založené komikem Beppem Grillem zmírnilo svůj pochybovačný postoj k Evropské unii, zůstává dál zaměřeno proti evropským i domácím elitám a představuje pro tradičně chápanou liberální demokracii nemalou hrozbu. A pro německo-amerického politologa Jana-­-Wernera Müllera ukázku moderního populismu. Ten má ostatně v Itálii na čem stavět, protože reálný disponibilní příjem italských domácností navzdory současnému ekonomickému růstu zůstává 10 procent pod předkrizovou úrovní. A lidé to doposud vládnoucí levostředové Demokratické straně spočítali.

Volby s 37 procenty vyhrála pestrá pravicová koalice, v jejímž pozadí stojí expremiér Silvio Berlusconi. Protože od vzniku jeho strany Forza Italia, uplynulo už čtvrt století, zapomíná se, že ani ta nevznikla tradičním způsobem. Šlo o marketingový projekt televizního magnáta, který se v době, kdy křesťanské demokraty i socialisty zničila korupční aféra, vyšvihl do vysoké politiky. A ještě silnější je v koalici Liga severu, v níž přežívá ekonomicky motivovaný separatismus: snaha oddělit sever od zaostalého jihu.

V Itálii se naplňuje to, co švédský politolog Jens Rydgren označuje za "koncept politické příležitosti". Podle něj se šance pro populistické strany vytváří vždy v době krize a nestability. Nové formace ovšem přetrvávají i po zlepšení podmínek. A i populisté různých odstínů dobývají Itálii ve chvíli, kdy uprchlíků přichází méně než v roce 2015 a kdy se právě poražené vládě podařilo obnovit ekonomický růst.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Příčiny vzestupu populistických stran a hnutí jsou dvě: nízký ekonomický růst a obavy z migrantů.
  • I Macronova politika ve Francii má některé populistické prvky - například odpor vůči pracovníkům z postkomunistických zemí.
  • Podle harvardského politologa je populismus na vzestupu i v Česku, neohrožuje ale zatím naše demokratické základy.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.