Začalo to Abbou, potom přišli Roxette, Europe nebo Ace of Base. Desetimilionový švédský národ se zkrátka vždycky na poli mezinárodní hudby dokázal prosadit. To, co se podařilo Spotify, je ale bezprecedentní. Start-up švédského podnikatele Daniela Eka mění světovou muziku od základu. Více než sedmdesát milionů platících uživatelů a stále rostoucí základna ukázaly směr, jak monetizovat hudbu v době internetu. A tak se vedle "filmového" Netflixu Spotify stalo symbolem budoucnosti domácí zábavy v podobě přístupu k téměř neomezené nabídce hudby za jeden paušální poplatek. Spotify je neoddiskutovatelným lídrem a je podle odhadů minimálně dvakrát tak velké než jeho nejbližší konkurence v podobě Apple Music, Tidalu, Napsteru nebo Deezeru. Chystaný úpis akcií na newyorské burze by podle odhadů mohl stále prodělečné firmě přisoudit až třiadvacetimiliardovou valuaci.

"Opravdu věříme, že písničkou můžeme měnit svět k lepšímu," napsal pětatřicetiletý Daniel Ek do prospektu, kterým newyorskou burzu v těchto dnech požádal o úpis akcií. Oněch písniček má v databázi − uložené na cloudu od Googlu − na pětatřicet milionů. Za přístup k nim zaplatí uživatel deset dolarů měsíčně. K dispozici jsou i bezplatné účty, které jsou pro změnu zatíženy reklamou.

Budoucnost vypadá na první pohled dokonale. Každý si tak může vybrat, co se mu v daný moment trefí do vkusu nebo do nálady. V případě, že tuto volbu udělat nechce, Spotify má připravené nepřeberné množství playlistů, které uživateli vyberou hudbu na míru.

Vyvolené písničky

Na první pohled win-win situace. Skeptici ale upozorňují, že playlisty a algoritmus Spotify z dlouhodobého hlediska hudbu zabíjejí. Posluchači se totiž dostávají do nekonečné smyčky několika málo populárních písní, čímž se ztrácí rozmanitost. Interpretům tak stačí napsat jeden hit, celá alba nikoho nezajímají. A kdo se nedostane do populárních playlistů, jako by nebyl.