Američtí, izraelští a další západní politici a média kritizují polskou vládu, že se pomocí novely zákona o Ústavu paměti národa (IPN) snaží přepsat historii a že zákon jen ilustruje ožívající polský antisemitismus. Zákon totiž zavádí tresty za to, kdyby někdo chtěl spojovat Poláky s nacistickými zločiny spáchanými na území Polska během druhé světové války.

Polský prezident Andrzej Duda zákon sice podepsal, ale ihned ho poslal k posouzení Ústavnímu soudu. Zároveň navrhl, aby se zavedl nový státní svátek 17. března jako den vzpomínky na Poláky, kteří zachránili Židy během druhé světové války. Ústavní soud má rozhodnout nejdříve v dubnu. Polská vláda tedy má čas pokusit se urovnat emotivní spor s tradičními americkými a izraelskými spojenci. K tomu by měla přispět i nově ustavená polsko-izraelská komise pro složité záležitosti. Jejím členem z polské strany je i profesor historie Grzegorz Berendt.

HN: Kam míří konflikt kolem zákona o IPN?

K uklidnění, jak už to tak bývá. Setkají se dva představitelé dvou spřátelených zemí, dvou vlád, dojdou k závěru, že došlo k nepochopení, a tím podle mého konflikt skončí. Základním bodem nepochopení je názor zahraničních židovských kruhů, že rozumné osoby v Polsku nejsou schopny se seznámit s fakty týkajícími se temných stran polsko-židovských vztahů. Šíření takového názoru je samozřejmě chybou. Pokud tu někdo takový je, není součástí hlavního proudu polského politického a veřejného života. Všichni v hlavním proudu si jsou vědomi fakt, která ukazují historici nebo třeba i novináři.

Grzegorz Berendt (56)

Profesor historie, který působí na univerzitě v Gdaňsku a je také zástupcem ředitele tamního Muzea druhé světové války. Působil i v gdaňské pobočce polského Ústavu paměti národa.

Specializuje se na historii Polska ve 20. století a dějiny Židů v Polsku. Publikoval řadu vědeckých i popularizačních prací.

Nedávno byl jmenován polskou stranou do společné polsko-izraelské komise pro složité záležitosti, jež vznikla jako reakce na nový polský zákon, který zavádí tresty za falšování historie.

HN: Není to však jen otázka vztahu k Izraeli, ale také k USA nebo evropským spojencům…

Ale ty interpretace zákona, o němž nyní rozhoduje Ústavní soud, vycházejí z něčeho, co nemá nic společného se skutečností. Není pravda, že jde o nátlak na někoho, aby nemluvil o tom, co se dělo za druhé světové války. Takový záměr tu nebyl. Ukažte mi prosím v Polsku někoho důležitého, ať už z vlády, novináře nebo vědce, kdo se pokoušel potlačovat fakta.

HN: Čemu tedy my v zahraničí na celé situaci nerozumíme?

Že tu není takový záměr. Když čtu články ze zahraničního tisku, vidím, že tam přijali negativní interpretaci toho zákona a tvrdí například, že má kromě jiného zablokovat debatu a výzkum polsko-židovských vztahů. Tak to není.