Byznysmen Tomáš Krsek si z plzeňské Škody Transportation odnesl miliardy. Peníze investuje do technologických start-upů, sponzoruje české studenty na nejlepších univerzitách a v Praze nyní chystá konferenci prestižního amerického think-tanku Singularity University.

Jak jste se k Singularity University vlastně dostal?

Před rokem a půl jsem odjel do San Franciska, absolvoval jsem její týdenní kurz a hodně se mi to líbilo. Tak jsem si řekl, že by bylo super dostat něco takového do Česka, což se podařilo.

Co na vás při kurzu tak zapůsobilo?

Nejsilnější dojem nastal tehdy, když jsem si uvědomil, že svět se vyvíjí strašně rychle, mnohem rychleji, než jsem si myslel před absolvováním kurzu. A zjistil jsem, jak je důležité uvědomovat si rychlost vývoje.

Jak obtížné bylo takovou akci přivést do Prahy?

Hlavně to bylo drahé. Museli jsme dát dohromady 20 milionů korun, aby se Singularita vůbec mohla do Česka dostat. A potom je to spousta práce a vyjednávání. Je to v podstatě franšíza. Musíte si koupit licenci, abyste vůbec mohl používat logo a značku. Oni poskytují speakery, které musíte zaplatit, i náklady na jejich dopravu, ubytování a tak dále.

Mezi přednášejícími jsou i tři Češi. Podle jakého klíče jste je vybírali?

Většina přednášejících bývá z Ameriky a ti se doplňují lokálními. Budeme mít třeba Marka Posta z Nizozemska, který jako první vypěstoval v laboratorních podmínkách hamburger, a bude mluvit o budoucnosti zemědělství, třeba zda budeme vůbec muset chovat skot, nebo jestli budeme maso pěstovat v laboratořích.

Vizionáři ze Silicon Valley

Singularity University v kalifornském Silicon Valley založili před deseti lety podnikatel Peter Diamandis a vynálezce a futurolog Ray Kurzweil.

Prestižní think-tank nabízí několikatýdenní kurzy zaměřené na vývoj technologií a jejich dopad na řadu oblastí lidské činnosti. Jeho činnost sponzoruje řada korporací, jako např. Google, Nokia, LinkedIn a IDEO.

Od roku 2011 pořádá takzvané summity, několikadenní konference s přednáškami pro veřejnost. Pražské setkání je první ve střední a východní Evropě.

Náklady na summit dosáhly 20 milionů korun a exkluzivní je i vstupné. Účast na akci na pražském Žofíně 5. a 6. března stála v době uzávěrky 34 tisíc korun.

Dalším bude odborník na dlouhověkost a stárnutí Aubrey de Gray, podle něhož lze lidské tělo hacknout tak, abychom nejen přežívali do tisíce let, ale abychom do tisíce let žili ve zdraví. Ta jména nejsou tak známá, nejsou to čistě akademici, ale jsou to lidé, kteří mají i praktické zkušenosti, vybudovali start-upy, napsali knihy.

Konferencí o nových technologiích a jejich dopadech je hodně. V čem bude tato jiná?

Není to technologická konference o počítačích. Bude to o vlivu nových technologií na všechny možné obory od medicíny a genetiky přes potravinářství k dopravě a energetice. Nejde jen o to, kam se ubírá byznys, ale kam se ubírá lidstvo, celá společnost.

Jak se tedy vyvíjí lidstvo? Co nám technologie nabízejí a čím nás ohrožují?

Technologie a vědecký pokrok nám historicky velmi pomohl a zlepšil kvalitu života. Pokud jde o obavu, že roboti převezmou práci lidí, to tak vůbec nemusí být. Před padesáti lety se chodilo do práce i v sobotu, dnes pracujeme pět dní v týdnu a třeba za třicet let bude normální pracovat čtyři dny.

Technologie taky přinesly spoustu krásných hraček, ale na druhou stranu přinášejí rizika. Ničivost válek je jedním z příkladů, co se stane, když se technologie použijí špatně.

To, co se kvůli sociálním sítím děje v politických systémech, je také dokladem toho, jak technologie mohou být problematické. Teď jde o to, aby se využívaly ty dobré věci a vyvarovali jsme se těch špatných.