Dvě firmy s hodnotou překračující miliardu dolarů, 60 nových start-upů vzniknuvších za posledních 18 měsíců. A miliony levných kol ve městech. To je aktuální příspěvek Číny k expanzi fenoménu sdílených bicyklů. Wikipedie eviduje ve světě na 330 měst, kde si můžete v ulicích půjčit kolo, Economist před pár měsíci psal o pětistovce. Dnes je jich pravděpodobně ještě mnohem víc.

Počet měst, kde v okolí neuralgických dopravních míst vidíte hrozny nepříliš designových bicyklů, prudce roste. Každý, kdo může a myšlence věří, se snaží urvat kousek trhu. Technologická proměna odvětví v posledních letech totiž umožňuje provozovatelům doufat, že v momentě, kdy jejich systém získá v nějaké metropoli dominanci, budou sedět na onom pohádkovém hrnci zlaťáků. Ta vize je velmi lákavá. Takže za rok 2017 do ní investoři podle analytického webu Crunchbase globálně napustili kapitál ve výši 2,7 miliardy dolarů, téměř desetinásobek toho, co v roce 2016.

Kolo na každém rohu

Systémy půjčování kol byly doposud navázané na síť pevných stanovišť, odkud si uživatel musel kolo vyzvednout a kam jej též musel vrátit. Zásadním posunem jsou ovšem moderní technologie, které díky monitoringu přes mobilní telefony umožňují bicykl nechat prakticky kdekoliv. Úkolem pro provozovatele je pak umístit do ulic dostatek kol, aby je každý potenciální uživatel měl na dosah. Za hodinové půjčení zákazník většinou platí v přepočtu mezi čtyřmi korunami v Číně a 22 korunami ve Spojených státech. Vize bikesharingových firem je taková, že v nejživějších částech měst bude mít obyvatel Londýna, New Yorku nebo Pekingu po opuštění budovy vždy na dohled alespoň jedno kolo, čímž se spustí vlna masivního používání a přílivu financí do pokladniček provozovatelů.