V Česku je Jiří Charvát známý jako majitel dostihové stáje, prezident Jockey Clubu a od loňska i coby majoritní akcionář mosteckého Hipodromu. On však je i významný průmyslník. "Teď vám ukážu, na čem jsem poprvé vydělal," vede nás tajuplně svou fabrikou ve Zbraslavicích na Českomoravské vrchovině. Přes kancelář procházíme na můstek, z něhož je z výšky vidět do jedné z výrobních hal. "To jsou emulze na obrábění a tváření, s tím jsem kdysi začínal. Nejdřív jsme jen prodávali zboží od zahraničního výrobce, potom jsme nakoupili licence a udělali si vlastní míchárnu," ukazuje prstem na uskladněné sudy a kontejnery naplněné tekutinami.

Naše exkurze moderně zařízenými provozy pokračuje. V jednom z nich ženy kompletují hydraulické hadice, v jiném muži tvarují na strojích hydraulické trubky. S hydraulikou souvisí v zásadě vše, co se zde tvoří. A nejen zde. Podnikatel Charvát má další navazující výrobní závody na několika místech v Česku: Semily, Rakovník, Okřínek, Opava. A nově i na Slovensku, kde na konci loňského roku odkoupil velkého výrobce hydrauliky SBAJ v Bardějově.

Celkově má stále rostoucí strojírenská skupina Charvát Group 800 zaměstnanců a obrat 65 milionů eur (přes 1,6 miliardy korun). V tom, co dělá, nemá Jiří Charvát ve střední Evropě většího soupeře. Je zároveň spolumajitelem továrny na obráběcí stroje TOSHULIN a s ní propojených podniků.

Máme poměrně přísné pravidlo: Kdo jednou firmu opustí, už se nesmí vrátit. Ale také nadační fond, který pomáhá rodinám zaměstnanců.

Na závěr prohlídky zbraslavické fabriky míjíme jednoho z mužů v montérkách. "To je náš technický ředitel a prokurista," utrousí suše Jiří Charvát. Jak potvrzují dělníci, ani jejich majitel nemá problém převléknout se do modré kombinézy a stoupnout si za některou z mašin, když se zrovna nedostává lidských rukou. "Tady si nikdo na nic nehraje," říká pan továrník.

Když jste začínal, prý jste měl osm zaměstnanců. Jak člověka napadne, že by se mohl živit výrobou hydrauliky?

Já měl ke strojařině vždycky blízko. Za bývalého režimu jsem pracoval ve Strojimportu. Potom jsem dělal pro jednu francouzskou firmu. V době privatizace jsme se spojili s Mirkem Otépkou a ucházeli se o TOS Hulín. Nikdo jiný vlastně podnik nechtěl, snad proto, že v oblasti obráběcích strojů byl asi nejvýrazněji orientován na Rusko. Tak nám to prodali a já jsem dodnes v nynějším TOSHULIN jedním ze tří akcionářů. Měli jsme ovšem s kolegy na některé věci malinko odlišné názory, tak jsem si řekl, že zkusím i něco jiného. A proč Zbraslavice? Byl tu jeden ze závodů Technometry, kde dělal táta mé první ženy. Nechtěli jsme, aby to úplně padlo, tak jsme to od státu koupili. Na začátku, v roce 1998, jsme opravdu měli jen osm lidí a výroba byla velmi nízká. Ale snažili jsme se pokračovat v tom, co se tu dělalo vždycky, a to je právě hydraulika. Postupně jsme to rozšiřovali a vraceli se na trh.

Teď děláte v hydraulice téměř vše, od hadic a válců přes agregáty až po nosiče kontejnerů. Jaká je vaše vize?

Vy asi víte, že máme dostihovou stáj a v ní docela dost koní − mohou běhat rovinové i překážkové dostihy, sprinty i vytrvalostní závody. A tak je to i v té hydraulice, kde máme teď v nabídce prakticky vše, jako jedni z mála v celé Evropě. A proto máme i takové dvojsmyslné firemní motto: "Máme koně do každého dostihu." Je to velká výhoda. Jsou tu firmy, které dělají jen obchod, jiné se soustřeďují na výrobu. My máme obojí − hluboké technologické zázemí, ale umíme i tu "šmelinu". Takto jsme zákazníkovi nejblíže, abychom si mohli co nejvíce z marže nechávat pro sebe.

jarvis_5a7afed8498e83d12df6a95c.jpeg
Foto: Honza Mudra

Proč jste kupovali fabriku na Slovensku, když má stejnou produkci, jakou už máte v Česku − hydraulické válce?

Logika je jediná, chceme dále růst. Výhodou je, že v Bardějově je obrovský areál − obrovská hala v relativně dobrém stavu. My tam teď zaměstnáváme 230 lidí, za dva měsíce jsme nabrali 20 nových, přičemž tady v Česku teď neseženeme dvacet zaměstnanců ani za dva roky. A tam může časem pracovat klidně 500 nebo 600 lidí. Velkou výhodou je, že slovenská fabrika dodává podstatnou část produkce renomovaným nadnárodním firmám − Claas, Caterpillar, Liebherr. A to nás zase může posunout dál.