Téměř jeden milion. Nebo také jedna čtvrtina všech zaměstnanců v Česku. Tolik lidí v loňském roce pracovalo pro stát, místní samosprávy a jejich příspěvkové organizace, jako jsou nemocnice, školy nebo kulturní instituce. A také pro státní firmy.

Nejvíce z tohoto počtu připadá na lidi placené přímo z centrálního rozpočtu, tedy státní zaměstnance: loni jich bylo téměř 445 tisíc, tedy bezmála o 30 tisíc více než před pěti lety. Letos má navíc podle plánů přibýt 8,5 tisíce dalších. Na jejich platy půjde celkem přes 186 miliard korun, což je o 50 miliard více než v roce 2013.

Jinými slovy, po útlumu bobtnání veřejné správy v letech hospodářské recese, kdy lidí pracujících pro erár kvůli škrtům ubývalo, se Česko vrací k rostoucímu trendu předešlých let.

Častý mýtus praví, že úředníků v Česku prudce přibývá. Ve skutečnosti ale nejvíc rostou počty učitelů nebo vojáků a policistů.

Téměř půlmilion státních zaměstnanců představuje jen část lidí, kteří jsou nějakým způsobem "navázáni" na veřejný sektor a jeho složky. Vedle nich existují další stovky tisíc lidí, které zaměstnávají samosprávy − kraje nebo obce a jejich příspěvkové organizace. A dalších zhruba 160 tisíc lidí pracuje ve "veřejných" firmách.

Co všichni tito lidé dělají? Největší skupinu zaměstnanců eráru tvoří učitelé a další zaměstnanci ve školství. Celkem jich loni bylo přes 227 tisíc, a představovali tak polovinu lidí placených z centrálního rozpočtu. Druhou největší skupinou jsou policisté, celníci a pracovníci vězeňské služby, jichž loni v Česku pracovalo přes 54 tisíc. Na třetím místě se pak umístili profesionální vojáci: česká armáda jich loni měla zhruba 24 tisíc. Jen na okraj: zřejmě nejméně oblíbený úřad mezi podnikateli − Generální finanční ředitelství − na finančních úřadech zaměstnával loni jen asi o třetinu méně lidí, než má česká armáda: celkem 16,3 tisíce "výběrčích daní".