Když se minulý čtvrtek objevily na veřejnosti detaily připravovaného dělení polostátního kolosu ČEZ, akcie hned poskočily o pár korun nahoru. Investorům a akcionářům svitla naděje, že by nakonec vláda nemusela firmu tlačit k tomu, aby nové reaktory postavila ze svého. Zatím jsou ale veškeré plány jen v plenkách.

Scénář preferovaný managementem největší tuzemské energetické firmy svojí strukturou tak překvapivý není. A více méně do puntíku potvrzuje dřívější odhady či přání expertů a analytiků. Tedy dělení na státní "starou" energetiku a na tu moderní, která by zůstala investorům.

Důvod "radosti" je ale poměrně jasný. Rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků se nezadržitelně blíží. A stále není jasné, kdo je zaplatí. Vláda se k tomu nemá a dlouhodobě to odmítá i vedení ČEZ v čele s Danielem Benešem, které argumentuje případnými žalobami od minoritních akcionářů.

Ti se nicméně stále obávají, že se i přes všechny právní analýzy a doporučení pokusí novopečený premiér Andrej Babiš dotlačit ČEZ k tomu, aby veškerá rizika spojená s výstavbou vzal na sebe. Rozdělení firmy by akcio­náře tohoto rizika zbavilo.

I proto si očividně Beneš stanovil uplynulých 12 měsíců jako rok "jaderné osvěty". Byl to on, kdo v Lidových novinách před rokem naznačil, že by rozdělení ČEZ nemuselo být úplně špatnou myšlenkou. Byl to Beneš, kdo tuto variantu opakovaně přednesl na stálém výboru pro jadernou energetiku jako jedno z řešení. I proto si nechal skupinou stratégů firmy, externích právníků, poradců a investičních bankéřů vypracovat studii, která analyzuje možné varianty dělení.