Čtyřiatřicetiletá manažerka Iva Janoušková řídí marketingovou strategii portálu Slevomat. Do firmy nastoupila před více než rokem s podmínkou, že kvůli malému synovi bude pracovat na 0,8 úvazku. Když je potřeba, pracuje i večer, ale říká, že její pracovní vytížení obvykle nepřesáhne šest hodin denně. "Kolegové si zvykli, že mě musí stihnout do tří, kdy odcházím vyzvednout syna ze školky," popisuje Janoušková, která je matkou samoživitelkou.

Kratší úvazek si chce ponechat, protože ji práce baví a výborně si při ní odpočine od starostí o syna. Plný úvazek by podle svých slov zvládala, ale nechce. Nenutí ji k tomu ani menší plat, protože vedle práce ve Slevomatu provozuje psí hotel, který jí nižší příjem kompenzuje. I díky tomu si může najmout paní na hlídání, když syn onemocní a sama s ním nemůže zůstat doma.

Ženská otázka

Slevomat je k práci na zkrácený úvazek vstřícný. Ze zhruba 230 zaměstnanců firmy jich ale tuto možnost využívá asi deset. Ani kritický nedostatek pracovních sil u nás počet zkrácených úvazků výrazněji nezvýšil. Podle nejnovějších údajů z loňského třetího čtvrtletí jich bylo necelých 390 tisíc, tedy 7,4 procenta všech úvazků. Za posledních šest let jich přibylo asi 120 tisíc, ale v porovnání se západní Evropou či USA je u nás pozic s kratší pracovní dobou stále výrazně méně. Podle Filipa Pertolda z pražského institutu CERGE-EI by rozšíření této formy flexibilního zaměstnávání přitom mohlo mít vedle příznivého dopadu na hospodářství i jiné blahodárné účinky. "Přineslo by to lepší možnost kombinování rodinného života a kariéry, dřívější návraty matek do práce a větší ochotu otců zapojit se do péče o děti. Celkově to povede k lepšímu dlouhodobému ekonomickému růstu i vyváženějšímu rodinnému prostředí, možná i s menší rozvodovostí," říká Pertold.