Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie nesmí řidiči trávit v kamionu takzvaný běžný týdenní odpočinek. Jde o povinnou pauzu v délce 45 hodin, kterou mají řidiči předepsanou po šesti dnech za volantem. Většinou ji čerpají o víkendu.

Téma povinných pauz řidičů se stalo centrem pozornosti loni v květnu, když začal v Německu platit zákon, který řidičům zakázal trávit nejdelší − 45hodinovou povinnou pauzu v kamionu. Čeští dopravci to považovali podobně jako zavedení německé minimální mzdy i pro zahraniční dopravce za další krok v tažení proti levnější konkurenci ze středo- a východoevropských zemí. Podle některých kritiků i z řad europoslanců zákaz nerespektoval pravidla Evropské unie.

To teď ale Soudní dvůr EU odmítl. Jasný zákaz trávit 45hodinovou pauzu v kamionu podle něj obsahuje nařízení o harmonizaci předpisů v oblasti silniční dopravy. Rozsudek evropského soudu sice řešil spor mezi belgickými úřady a belgickým dopravcem, jeho závěry se ale vztahují na všechny státy Evropské unie. "Nařízení je přímo použitelné ve všech členských státech Evropské unie, tedy i v České republice. Soudní dvůr EU svým rozhodnutím pouze potvrdil, že tento výklad Belgie je skutečně správný, aby zajistil jednotný výklad práva Evropské unie ve všech členských státech," vysvětluje právnička advokátní kanceláře Taylor Wessing Adéla Kučerová.

Podle závěrů evropského soudního dvora nařízení členským zemím dokonce předepisuje, aby za porušení zákazu trávit velkou pauzu v kamionu ukládaly řidičům sankce. Jejich výši si však už mohou stanovit podle svého. "V České republice hrozí řidiči pokuta ve výši až 10 tisíc korun. Dopravci až 350 tisíc korun," informuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. V Belgii může pokuta za porušení zákazu vyšplhat až na 1800 eur, což je zhruba 46 tisíc korun. V Německu za každou hodinu, kterou strávil řidič protizákonně v kabině, dostane pokutu 60 eur, jeho zaměstnavatel pak trojnásobek.

Soudní dvůr sice řešil případ z Belgie, jeho závěry ale platí pro celou Evropskou unii. Členské země mohou jen stanovit výši pokut.

S nejtvrdšími tresty počítá za porušení zákazu francouzský zákon. Podle něj může řidičům za přespání v kabině hrozit pokuta až 30 tisíc eur, tedy necelých 800 tisíc korun, nebo dokonce rok vězení. Zkušenosti dopravců ale ukazují, že po nejpřísnějších trestech francouzské úřady v praxi nesahají. "Obvykle Češi dostali pokutu kolem 750 eur," říká zástupce generálního tajemníka sdružení dopravců ČESMAD Jan Medveď. Pokuty za přespávání v kamionu už podle něj v západoevropských zemích zaplatily desítky českých řidičů.

Do hotelu, do kempu? Dopravci nevědí

Zákaz nejvíce doléhá na dopravce, kteří jezdí dlouhé trasy z Česka například až do Španělska. Může ale postihnout i ty ostatní. Stává se například, že vlivem zdržení na straně klienta nestihne řidič třeba v Belgii v pátek naložit zboží, a tak tam musí zůstat až do pondělí. Přes víkend pak čerpá povinnou 45hodinovou pauzu v zahraničí.

"Na základě rozhodnutí Soudního dvora EU se dá čekat, že kontrolorům narostou křídla, kontrol bude víc a objeví se i ve státech, kde jsme na ně dosud nebyli zvyklí," obává se Medveď. Nově teď podle něj podobný zákaz platí například v Tyrolsku.

Hlavním problémem přitom podle dopravců je, že po Evropě není dostatek parkovacích kapacit, kde si mohli kamion nechat bez dozoru, aniž by riskovali, že se z něj něco ztratí. Navíc evropský soud neudělal jasno v tom, kde má řidič odpočinek trávit, když nesmí být v kamionu. Uvedl pouze, že by měl odpočívat na místě, které k tomu poskytuje "uzpůsobené a vhodné ubytovací podmínky".

"Státy napříč Evropou mají různé výklady. Někde řeknou, že řidič musí mít místo, které má sociální zázemí, jiné vyžadují při kontrole stvrzenku z hotelu, kde řidič bydlel," popisuje současnou praxi Medveď ze sdružení dopravců. Podle výkladu českého ministerstva dopravy ale stvrzenku z hotelu kontrola po řidiči žádat nesmí.

Přesto by si ale doklady od ubytování řidiči raději schovávat měli, radí právníci. "Využít by se teoreticky mohly ve správním řízení v případě podezření ze spáchání přestupku," říká Kučerová z Taylor Wessing. Rozsudek Soudního dvora EU nicméně podle ní dává řidičům prostor, aby si sami zvolili, kde budou své volno trávit. "Z účelu a smyslu nařízení je možné dovodit, že vhodným místem pro trávení běžné týdenní doby odpočinku mohou být jak hotel, hostel, ubytovna či jiná obdobná ubytovací zařízení, tak například ubytování u rodiny nebo známých," míní právnička. Jeho využití pak mohou řidiči v případném sporu s úřady prokázat třeba svědeckou výpovědí.

Možností obrany se nedostává

Ačkoliv dopravcům rozhodnutí Soudního dvora EU vadí, nemají téměř žádnou možnost se proti němu bránit. Protože šlo o takzvané řízení o předběžné otázce, tedy vlastně dialog mezi evropským soudním dvorem a soudem členského státu, nemohou se proti němu odvolat ani využít jiný opravný prostředek. Mohou napadat pouze rozhodnutí národních soudů, která by se opírala o aktuální rozsudek Soudního dvora EU. "Za ČESMAD do toho nemůžeme jít. Ale pokud by se stalo, že bude nějaký dopravce pokutován a bude se chtít bránit, tak jsme připraveni poskytnout mu podporu," dodává Medveď.

Dopravci se mohou bránit u národních soudů. Šance na úspěch je ale malá, tvrdí právnička. Rozsudkem se musí řídit všechny soudy.

Jenže podle právníků jsou šance na úspěch v takovém sporu malé. "Vzhledem k tomu, že rozsudek vydaný Soudním dvorem Evropské unie je závazný nejen pro soud, který předběžnou otázku podal, nýbrž také pro soudy jiného členského státu, které o dané věci následně rozhodují, nelze očekávat, že bude rozhodnuto jinak," vysvětluje Kučerová.

Dopravcům tak zřejmě nezbývá nic jiného než lépe plánovat své cesty a doby odpočinku. Na ty zkrácené − 24hodinové − se totiž zákaz nevztahuje a řidiči je i podle rozhodnutí Soudního dvora EU mohou trávit v kabině svého kamionu. Jenomže naplánovat přesný rozvrh není snadné − a to nejen kvůli nepředvídatelné dopravní situaci na evropských silnicích. Evropská pravidla totiž stanoví, že předepsaná týdenní doba odpočinku musí začít vždy nejpozději po šesti dnech od skončení předchozího týdenního odpočinku. Ve dvou po sobě jdoucích týdnech pak musí řidič čerpat dvě běžné nebo jednu běžnou a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku. Hlavním důvodem zavedení těchto striktních pravidel bylo zlepšení pracovních podmínek řidičů a bezpečnosti provozu na silnicích.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.