V kvantové fyzice se dějí neuvěřitelné věci: je možné být na dvou místech současně, překonávat všechny bariéry, kočka pana Schrödingera může být živá i mrtvá zároveň a podobně, takže vědci staví nákladná zařízení, aby tomu přišli na kloub. Asi jim nikdo neřekl, že stejně záhadné věci se dějí i v obyčejné pračce: ponožka beze stopy zmizí, volně vložené triko se nepochopitelně ocitne uvnitř zapnutého povlaku, kapesník dávno pokládaný za ztracený se objeví, košile se zauzluje s ručníkem do tak složitého útvaru, že některé jeho části nepochybně procházejí paralelním vesmírem…

Dobře, to byl pokus o vtip. Dění v bubnu pračky ale připomíná i vážnější vědecké problémy, třeba tvrzení kreacionistů, že Darwin nemá pravdu a život nemohl vzniknout evolucí. Jeden z jejich argumentů připomíná právě pračku: říkají, že kdybychom dali do nějaké nádoby hromadu ozubených koleček a třásli jí, tak taky nevznikne budík. A přitom život je mnohem složitější. To je působivé, protože hodiny se opravdu sestavují jinak.