Když české gripeny potřebují vzlétnout k cíli, který nekomunikuje, musí mít řídící letového provozu na uchu sluchátko telefonu. Domlouvá se s operátorem výškoměru, který ručně počítá, jak je letoun vysoko. Samotné radary to zjistit neumí.

Radiolokační technika sovětské provenience, jež pochází ze 70. let minulého století, patří v české armádě mezi největší relikty.

Chybí podpis

Ministerstvo obrany po letech průtahů koncem roku 2016 schválilo smlouvu na nákup mobilních a moderních radarů izraelské výroby. Ty sledují všechna data o cílech, manuální výpočty nejsou třeba. Jenže tehdejší ministr Martin Stropnický (ANO) pod smlouvu nepřipojil finální podpis a jeho nástupkyně Karla Šlechtová (ANO) nyní zakázku znovu prověřuje. Radary mají stát celkem 3,6 miliardy korun.

Nové armádní radary

◼ Armáda má dostat osm mobilních radarů izraelské výroby ELM-2084. Ten patří mezi nové, přitom bojem prověřené systémy.

◼ Pět radarů má trvale sledovat vzdušný prostor ve výškách do tří tisíc metrů, jejich dosah činí 250 kilometrů.

◼ Tři radary budou tvořit zálohu pro potřeby oprav, výcviku nebo ochrany důležitých cílů, třeba velkých měst či jaderných elektráren.

Radarová síť NATO

Češi sdílejí data protivzdušné obrany NATO, nejsou tedy omezeni dosahem vlastních radarů. Prostor od tří tisíc metrů výše v Česku v rámci alianční obrany hlídají páteřní radary protivzdušné obrany aliance v Sokolnicích a Nepolisích.

Dosluhující technika

Dosavadní techniku tvoří zejména radary P-37 a výškoměry PRV-17, které pocházejí ze 70., respektive 80.
let 20. století.

"Mám neveřejné informace, jež mě vedou k tomu, že musím učinit další kroky. Ověřit propojitelnost radarů se systémy NATO, nechat zpracovat znalecký posudek na smlouvu, vyžádat si vyhodnocení smlouvy od ministerstva zahraničních věcí," vyjmenovala
Šlechtová v rozhovoru pro HN.

Parametry radarů izraelské výroby, které židovský stát používá mimo jiné k obraně před raketovými útoky palestinských radikálů, podle ministryně zkoumá Národní bezpečnostní úřad a také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Ministerstvu zahraničních věcí nyní šéfuje Martin Stropnický, jenž radarovou zakázku připravoval v minulé vládě. Šéf hnutí ANO a premiér Andrej Babiš vyslal ráznou Karlu Šlechtovou na obranu se slovy, že má dát nákupy "do pořádku". Čímž nepřímo přiznal, že za éry opatrného diplomata Stropnického armádní akvizice příliš nepokročily.

Radary nejsou jedinou zakázkou, která se zpozdila. Vleče se například velký tendr na víceúčelové armádní vrtulníky.

Já bych rozhodla

Na dotaz, proč armádní zakázky dříve vázly, Šlechtová říká, že nebude hodnotit svého předchůdce. Okamžitě ale dodává: "Kdybych já seděla na jeho místě a zodpovídala za smlouvu na radary, tak bych určitě měla odvahu o zadání té zakázky politicky rozhodnout."

S oddalováním podpisu se posouvá i doba, kdy Češi začnou střežit oblohu pomocí moderní techniky. Smlouva počítá s dodávkou radarů do tří let od podpisu. První z osmi kompletů mají čeští vojáci převzít do 18 měsíců od uzavření kontraktu.

Pro český zbrojní průmysl je důležité, že se radary nebudou vyrábět jen v Izraeli. Polovodičové anténní moduly, srdce samotného systému, bude dodávat pardubická firma Retia, jež patří zbrojaři Jaroslavu Strnadovi.

Výměnu radarů mohou zdržet i vnitropolitické důvody. Šlechtová jako ministryně nechce podepisovat velké kontrakty, dokud vláda nezíská důvěru, což se při prvním pokusu nezdá být reálné. Prezident Miloš Zeman ale avizoval, že napodruhé jmenuje Andreje Babiše premiérem, až bude mít jistých 101 hlasů v Poslanecké sněmovně. Tím mu dal fakticky neomezený čas pro vládnutí v demisi.

Související