Nejen Čapí hnízdo přijde o unijní dotace. Evropská komise navrhla vyjmutí celkem 44 projektů, přičemž většina z nich je z takzvaných ROP − regionálních operačních programů −, přes které se mezi lety 2007 až 2013 rozdělovaly dotace do krajů. Nejvíce projektů − celkem 19 − se musí škrtnout z ROP Střední Morava. V ROP Severovýchod je podle komise problematických pět projektů, v ROP Jihovýchod jsou to tři a ve středních Čechách vedle zmíněného Čapího hnízda přišel o peníze ještě jeden projekt.

Příliš mnoho chyb

Největší pozornost se nyní logicky upírá na případ Čapího hnízda, protože 50milionová dotace, která mohla být promyšleným podvodem, je spjata s premiérem Andrejem Babišem a firmou Agrofert, kterou donedávna vlastnil.

Zprávou Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) ale pro Babiše nic nekončí. Někdejší auditor pro ROP Střední Čechy a později náměstek Babiše na ministerstvu financí Lukáš Wagenknecht tvrdí, že stát nyní musí rozhodnout, co bude s oněmi spornými 50 miliony dotace.

"Pokud by problém s dotací vznikl na straně poskytovatele, dotačního úřadu, tak by to měl bohužel zaplatit daňový poplatník. Pokud však šlo o podvodné jednání, jak je z mediálních citací závěrů OLAF zřejmé, je závěr jasný. Pokud někdo uvádí nepravdivé údaje v žádosti o dotaci s účelem protiprávně vylákat dotaci, jako je to v kauze Čapí hnízdo, musí peníze bezodkladně vrátit," říká Wagenknecht.

Je absurdní, že stát chtěl dotovat podnikání malých firem a zároveň připouštěl do soutěže anonymní podniky.

Evropská komise navrhla v případě ROP Střední Čechy vyjmout z financování vedle Čapího hnízda ještě jeden projekt. Komise jména konkrétních problémových projektů nezveřejnila, nejspíše se však jedná o sportovně-rekreační zařízení v Kosmonosech. "Z otevřených nesrovnalostí zbývají jen tyto dva projekty," říká Karel Munia, ředitel tamní regionální rady, která dozírá nad eurodotacemi. I tento projekt byl hlášen na OLAF a také ho prošetřuje policie. Další nesrovnalosti se Muniovi ve středních Čechách podařilo vyřešit, a EU tak pošle peníze v plánované výši, protože o eurodotace bylo více zájemců, než mohl Brusel uspokojit, a právě ti dosáhnou na částku po hříšnících.

Takový postup není nijak neobvyklý. V každém z operačních programů se najdou nedostatky. Některé jsou i mediálně známé. Například v ROP Jihovýchod byl i záměr na vylepšení farmy herce Bolka Polívky. Místo rozšíření o wellness však přišel konec Polívkova snu a insolvence.

I Wagenknecht potvrzuje, že s jistým procentem špatně přiklepnutých dotací se v Bruselu počítá. "U evropských fondů platí zobecněné pravidlo o selhání systému vyjádřené v procentech. Když je chybovost, počet špatných operací, pod dvěma procenty, je to očekávané," popisuje.

Špatnému nakládání s unijními penězi napomáhá i masivní dotování anonymních firem, což kritizuje i zpráva OLAF o Čapím hnízdě. Z anonymních firem se nakonec − jako v případě Babiše − může vyklubat místo malého podniku nějaký ten multimiliardář.

Drhleny s vůní piva

Čapí hnízdo spadalo do oblasti podpory pro cestovní ruch malých a středních firem. Dnes už je známá historie, jak se ze ZZN Agro Pelhřimov pod nadvládou Agrofertu stala malá anonymní farma Čapí hnízdo. Je absurdní, že stát chtěl dotovat podnikání malých firem a zároveň připouštěl do soutěže anonymní podniky. V té chvíli nebylo nic lehčího než jako v případě Čapího hnízda vydělit malý kus byznysu do anonymní malé společnosti.

Při prověřování všech úspěšných uchazečů o dotaci ROP Střední Čechy pro malé firmy v cestovním ruchu týdeník Ekonom narazil například i na projekt rekreačního střediska Drhle­ny v Českém ráji za několik mi­lionů, který úspěšně získala anonymní společnost Lif Trade 2. Ta je skutečně malá, vznikla jen několik měsíců před přiklepnutím dotace. Ale v řídících strukturách je personálně propojená s velkou pivovarnickou skupinou LIF, která vaří piva ze Svijan, Rohozce či Náchoda. "Způsobilé náklady projektu činily 9,8 milionu korun a poskytnutá dotace 2,1 milionu korun. Žadatel splňoval veškeré podmínky vyhlášeného programu, což bylo potvrzeno několika proběhnutými kontrolami," říká člen představenstev obou společností Tomáš Kučera.

Struktura soukromých žadatelů z Regionálních operačních programů

Čapí hnízdo či Drhleny ale rozhodně nebyly jediní anonymní žadatelé o dotace z ROP. Wagenknechtův projekt Good Governance prostudoval všechny žádosti o evropské peníze a došel k závěru, že v 27 procentech případů o peníze žádala firma s anonymními vlastníky. Z hlediska finančního objemu je to pak ještě více − 38 procent.

V jednotlivých ROP se podíl žadatelů s anonymními vlastníky pohybuje od 22 procent v Olomouckém a Zlínském kraji až po 32 v Ústeckém a Karlovarském kraji.

V případě středních Čech dohledatelných vlastníků nebyla ani polovina (41 procent), zahraničních bylo 15 procent, částečně neznámých bylo 13 procent a plných 31 procent bylo anonymizovaných − jako třeba právě Babišův projekt či Drhleny.

Anonymní vlastníci jsou de facto dvojího druhu. U jedněch je celkem jasný akcionář, který se ke svému majetku hlásí. Takovým anonymním vlastníkem byla třeba ve středních Čechách NH Hospital. Ta žádala o dotaci na rekonstrukci hořovické nemocnice, ke které se otevřeně hlásí podnikatel Sotirios Zavalianis.

Další část anonymních vlastníků však svou identitu nedává na odiv − což byl případ třeba už zmíněné společnosti LIF Trade 2.

Mezi anonymizovanými vlastníky najdeme i spoustu velkých a známých projektů − dostavbu Lázní Bělohrad, Jáchymov či Luhačovice, lyžařský areál na Bukové hoře či na Plešivci nebo třeba golf v Karlových Varech.

Podle Good Governance je problémových i 43 projektů navázaných na politicky exponované osoby. Jedna položka patří právě i Čapímu hnízdu. Další je třeba hotel u sportovního areálu Véska, za kterým stojí IES Moravia Real. Ta je přitom spjatá s podnikatelem Ivanem Kyselým, přítelem někdejšího čelného politika ODS Ivana Langera.

Anonymové: systémové riziko

Že anonymní vlastníci jsou při eurodotacích problém, potvrdila i zpráva OLAF o Čapím hnízdě. "Anonymní vlastnická struktura společnosti, která dotaci dostala, neumožnila během trvání projektu trvalý monitoring a ověřování toho, jestli je příjemce způsobilý pro podporu určenou pro malé a střední podniky, což není v souladu s obecným principem transparentnosti, který platí při využívání peněz z fondů EU," uvádí zpráva.

S tím souhlasí i Wagenknecht, ale dodává, že málo se o problém zajímala dosud i Evropská komise. "Anonymní firmy byly a doposud jsou problém, se kterým se české úřady ani Brusel nevypořádaly a přivírají nad ním oči," říká.

Zda Čapí hnízdo anonymizací vlastníků jen dokonale využilo špatně nastavená pravidla, nebo byl spáchán podvod, nyní musí objasnit policie a případný soud.