Není v západním světě muž nad dvacet, který by o ní neslyšel. Není − alespoň v Americe − asi muž nad padesát, který by ji nevyzkoušel. A neexistuje zřejmě e-mailová schránka, jejíž spam filtr by nikdy neodchytil její jméno. Malý modrý diamant zvaný Viagra. Lék, který skoncoval s termínem "impotent". Obchodní hit, který z Pfizeru udělal jeden z kolosů farmaceutického trhu. Symbol, který na konci roku "odešel do důchodu". V prosinci mu po 19 letech vypršela patentová ochrana, na trh míří generika a modrou pilulku čeká tvrdý útok konkurence, stejně jako zásadní snížení ceny. Stárnoucí západní svět se tak − při troše přehánění − může těšit na další vlnu sexuální revoluce.

Rok 1989, městečko Sandwich, jihovýchodní cíp Anglie. Chemici společnosti Pfizer hledají lék na vysoký tlak a anginu pectoris. V rámci projektu s nízkou prioritou klinicky zkoumají i sloučeninu pojmenovanou jako sildenafil. Výsledky jsou neuspokojivé.

Viagra se stala jedním z nejpadělávanějších produktů. Jen ve Velké Británii předloni zdravotníci zabavili falešnou Viagru v hodnotě 11 milionů liber.

Na léčbu zmíněných chorob má látka pramalý vliv. U mužského segmentu testovaných pacientů se ale objevuje zajímavý vedlejší efekt.

Erekce. Zázrak farmaceutického byznysu začátku 21. století a jeden z byznysově nej­úspěšnějších léků historie povstal.

Dva roky trvalo, než Pfizer přihlásil patent. Podepsán pod ním je doktor Nicolas Terret, dnes označovaný jako otec léku, byť sildenafil samotný nevyvinul. Dalších sedm let pak trvalo, než lék povolily americké úřady. Modrá pilulka se na trh dostala v roce 1998.