Vesmírný výzkum a zejména lety mimo oběžnou dráhu Země ztratily v posledních desetiletích jasný směr. Direktiva prezidenta Donalda Trumpa o budoucí činnosti americké vesmírné agentury NASA to ale mění. Američané se podle jeho slov vrátí na Měsíc, vybudují na něm základnu a otevřou si tak cestu na Mars. Jde o vcelku jasná slova, jenomže podobně se mluvilo už před půl stoletím.

Přesto prezidentova slova není možné brát na lehkou váhu: NASA s ročním rozpočtem téměř 20 miliard dolarů představuje zhruba polovinu částky, kterou svět na dobývání kosmu pravidelně vynakládá. Až daleko za ní je evropská ESA se šesti miliardami dolarů. A ještě dál ruský Roskosmos, jehož rozvojové plány omezily masivní škrty, nebo i ambi­ciózní čínská agentura CNSM. V obou těchto případech jde podle odhadů o organizace s nanejvýš třímiliardovými rozpočty. Ještě menší peníze uvolňují státy jako Japonsko či Indie.

Amerika versus Čína

Prezident Trump ale mluvil o amerických plánech dost obecně, a tak se odborníci snaží jeho slova rozklíčovat a hned poukazují na velký rozpor. Pokud by se totiž měli američtí astronauté do deseti let objevit na Měsíci (naposledy se po něm procházeli při misi Apolla 17 v roce 1972), musely by se významně pozměnit plány NASA. Ta od Obamova nástupu do funkce dávala přednost výzkumu asteroidů a v poslední době zase hodlala vybudovat v blízkosti Měsíce kosmickou stanici. U ní by za pomoci právě testované superrakety SLS sestavila kosmickou loď určenou pro pilotovaný let na Mars. Chtít přistát co nejrychleji na Měsíci a současně připravovat cestu k rudé planetě ve třicátých letech by ovšem vyžadovalo radikální zvýšení vesmírného rozpočtu.