Méně než 25 korun za jedno euro by měl být kurz domácí měny na konci letošního roku. Týdeník Ekonom oslovil s dotazem na vývoj koruny v roce 2018 dvanáct ekonomů a analytiků. Jejich předpovědi se lišily: opatrnější odhady hovořily o kurzu těsně pod hranicí 25 korun za euro, odvážnější předpovídaly zpevnění až na 24,50 koruny za euro. O tom, že tuzemská měna během roku posílí, nicméně nepochyboval nikdo.

Více než tříletá pauza, během níž koruně až do loňského dubna bránila v posilování Česká národní banka (ČNB), totiž způsobila její silné podhodnocení. Podle některých ekonomů by při "nerušeném" vývoji dnes kurz začínal číslem 23. A má tedy stále co dohánět.

Ze silné koruny mají obavy především čeští exportéři. A to i přes fakt, že loňské zpevnění kurzu o více než 5,5 procenta zvládli, a vývoz dokonce překonal předtím nedosaženou hranici čtyř bilionů korun. Letos má růst sice také, ovšem pomaleji než loni. Nicméně nedojde-li k nečekaným šokům, měly by i díky připravenosti české podniky zpevňování kurzu zvládnout.

Přesto mezi českými firmami orien­tovanými na vývoz opět sílí volání po přijetí společné evropské měny, která by jim zásadně usnadnila život. Toho se však v blízké budoucnosti s velkou pravděpodobností nedočkají: proti je vláda Andreje Babiše, která nechce ručit za dluhy jižní části eurozóny a obává se i snížení životní úrovně po přijetí eura. Počkat se vstupem do eurozóny radí i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Realistický horizont pro přijetí eura je podle něj 10 let.

Česká koruna letos naváže na loňský rok a bude dále posilovat. Zpevňování kurzu by však mělo být mírnější než loňských více než 5,5 procenta. Na konci roku i tak bude jedno euro stát méně než 25 korun. Vyplývá to z ankety týdeníku Ekonom mezi ekonomy a finančními analytiky. Jejich prognózy se pohybují od kurzu 24,50 do 25,00 koruny za euro (viz anketa na konci článku). K podobným výsledkům dospěla na začátku ledna i agentura Reuters, která oslovila vedle analytiků i obchodníky na devizových trzích. Průměrná hodnota jimi odhadovaného kurzu na konci roku je 24,95 koruny za euro.

Ačkoliv se jednotlivé odhady liší, mají jedno společné: potvrzují, že česká měna je kvůli více než tříletému trvání intervenčního režimu ČNB stále výrazně podhodnocená. A letos tak de facto bude pouze dohánět, co "zameškala" od listopadu 2013. "Férová úroveň koruny je nyní dokonce pod 24 korunami za euro. Jinými slovy, pokud by ČNB v roce 2013 měnu neoslabila a neudržovala ji slabou pomocí intervencí, nyní by její kurz začínal číslem 23," myslí si hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

V průběhu roku nicméně nebude posilování koruny kontinuální a analytici očekávají určité výkyvy v hodnotách kurzu. Makroekonomický analytik Raiffeisen­bank Jakub Červenka předpovídá, že v průběhu prvního pololetí měna zpevní na úroveň 24,80 koruny za euro. V druhé polovině roku má naopak oslabovat až nad hranici 25 korun za euro. "Rok 2018 by pak kurz měl zakončit poblíž 25 korun za euro," dodává Červenka.

Jaké faktory budou mít na vývoj kurzu největší vliv? Tím nejzásadnějším bude měnová politika České národní banky. Ta už loni začala se zvyšováním úrokových sazeb kvůli přehřívající se ekonomice a ve stejné politice má pokračovat i letos. Otázka nezní zda, ale o kolik letos centrální banka sazby zvýší. "Pokud se věci budou vyvíjet tak, jak zatím předpokládáme, očekával bych, že nás v tomto roce očekávají nejméně dvě další zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu," naznačil v rozhovoru pro týdeník Ekonom guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Někteří ekonomové ale předpovídají ještě větší "akčnost" centrální banky. "Očekáváme, že ČNB letos doručí čtvero zvýšení úrokových sazeb, a to tempem co čtvrtletí, to jedno zvýšení sazeb. K tomu prvnímu by mohlo dojít už na zasedání bankovní rady 1. února," odhaduje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Jak to vidí čtenáři Ekonomu:

Pro vývoj kurzu koruny jsou úrokové sazby v Česku klíčové. A to především kvůli odlišné měnové politice Evrop­ské centrální banky (ECB). Zatímco ČNB sazby zvyšuje už od loňského podzimu, ECB se zatím drží nulových sazeb. Tím se zvyšuje takzvaný úrokový diferenciál mezi Českem a eurozónou. "Rostoucí úrokový rozdíl zvyšuje atraktivitu koruny a pomáhá jí posilovat," vysvětluje David Navrátil z České spořitelny. Jinými slovy: investoři za dané situace více vydělají na korunových investicích, a proto budou koruny nakupovat a zpevňovat tím kurz tuzemské měny.

Existuje však i faktor, který bude toto posilování vyvažovat. Spekulanti, kteří koruny nakupovali během intervenčního režimu, se svých zásob ještě zdaleka nezbavili. "Česká měna je stále překoupená, a kdykoliv bude dosaženo výrazného posílení kurzu, dojde ke spekulativnímu prodeji koruny, což bude kurz oslabovat. Proto lze očekávat mírnou volatilitu, nicméně s jednoznačným trendem posilování koruny," vysvětluje hlavní ekonom investiční společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Třetím faktorem hrajícím do karet silnější koruně je výrazný hospodářský růst české ekonomiky, a to i ve srovnání s ekonomikami zemí eurozóny. "Reálná konvergence, to jest dobíhání ekonomické, a tedy i cenové úrovně, které se v minulém roce pořádně rozběhlo, má tendenci posouvat korunu nahoru na silnější úrovně," říká hlavní analytik investiční společnosti Conseq Investment Management Martin Lobotka.