Vláda premiéra Andreje Babiše zatím vládne bez důvěry. Říct si o ni poslancům plánuje v lednu. Ovšem už nyní ministerstva chystají nové zákony. Zvlášť ty, které vychází z evropských směrnic a nařízení, je totiž potřeba přijmout bez ohledu na politickou reprezentaci. Jinak by Česku mohly hrozit žaloby a pokuty.

Omezení odměn pojišťováků

Jedním z prvních zákonů, který bude vláda letos řešit, je zákon o distribuci pojištění a zajištění. Návrh, který ministerstvo financí předložilo na konci loňského roku, má změnit hlavně odměňování pojišťovacích agentů a zprostředkovatelů.

"Pojišťovny budou muset zajistit, aby nemotivovaly poradce k doporučení konkrétního pojistného produktu, pokud bude možnost nabídnout i jiný, který by potřebám zákazníka odpovídal lépe," vysvětluje odborník na pojišťovnictví ze společnosti Deloitte Karel Veselý.

Návrh ale také zakazuje neomezené řetězení zpro­středkovatelů a nová pravidla mají svázat i poskytování poraden­ských služeb v pojišťovnictví. "Cílem je zvýšit profesionalitu služeb a ochranu zákazníka," dodává Veselý.

Nová pravidla ochrání zákazníky pojišťoven. Pojišťováci by už neměli doporučovat pojistky podle výše své provize.

Zákon má do českého právního systému přenést novou evropskou směrnici o distribuci pojištění. Ačkoliv ministerstvo financí usiluje o to, aby parlament schválil návrh co nejdříve, je jasné, že se to nestihne včas. Termín mu totiž vyprší už 23. února. "Je pravděpodobné, že po uplynutí transpoziční lhůty bude s Českou republikou ze strany Evropské komise zahájeno řízení o porušení smlouvy," upozorňuje Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí. V tom může Česku hrozit žaloba k Soudnímu dvoru EU, a dokonce pokuta. "Pokud se zákon podaří schválit v průběhu několika měsíců, bude řízení ukončeno v počáteční fázi," dodává Vojtěch. Česko by se tak mohlo sankcím vyhnout. Rychlé přijetí zákona o distribuci pojištění proto patří mezi priority resortu.

Evropská ochrana dat po Česku

Před dokončením je také návrh adaptačního zákona, který upřesňuje a doplňuje nová evropská pravidla pro ochranu osobních údajů, známá pro zkratkou GDPR. "Návrh adaptační legislativy je připraven k odeslání na vládu, doplňují se už pouze formální náležitosti," uvádí mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Resort podle něj nyní zvažuje, že se pokusí zákon ve sněmovně prosadit ve zrychleném řízení, tedy už v prvním čtení. I tady je totiž termín napjatý. Nařízení má začít platit od 25. května 2018.

I kdyby se ale termín nestihl, neznamená to, že by se čeští správci a zpracovatelé osobních dat nemuseli novými evropskými pravidly řídit. "Prosadí se přímý účinek nařízení. Většina jeho ustanovení bude aplikovatelná i bez adaptačního zákona," uvádí advokátka Schaffer & Partner Šárka Gregorová a dodává: "Adaptační zákon bude pouze zpřesňovat některé dílčí odchylky od nařízení GDPR, a to převážně tam, kde to nařízení výslovně předvídá." Z 16 na 13 let například snižuje věkovou hranici, do jejíhož dosažení musí zpracování osobních údajů dětí odsouhlasit rodiče.