Jak zatím v PKN Orlen hodnotíte reakce na svoji nabídku na odkup akcií Unipetrolu?

Zájem investorů je zatím obtížné posoudit, protože předložené nabídky se začnou přijímat až od 28. prosince. Nabídka akcionářům je ale seriózní a dobře promyšlená. Doufáme, že bude mít pozitivní ohlas a získáme za nabízenou cenu 380 korun alespoň 90 procent akcií.

Největší menšinový akcionář Paulinino už oznámil, že vaši nabídku přijme. Podobný krok v pátek oznámila i Entris, což je další společnost kontrolovaná finanční skupinou J&T. Zdá se tedy, že jste docela úspěšní…

Z našeho pohledu jsou navržené podmínky atraktivní pro všechny akcionáře i pro PKN Orlen. Doufáme, že prohlášení tak silného akcionáře, jako je Paulinino, který nabízenou cenu 380 korun považuje za správnou, povede k tomu, že rovněž další akcionáři uvidí možnost, jak investici zhodnotit. Nabízená cena je podle nás výhodná a dává menšinovým akcionářům možnost exitu z jejich investice s atraktivním ziskem.

Miroslaw Kochalski 

Od roku 2016 viceprezident PKN Orlen. V letech 1999–2002 řídil v Orlenu nákupy surovin. Působil i ve státní správě na ministerstvu vnitra nebo na úřadech měst, například v hlavním městě Varšavě.

Jak jste k nabídkové ceně 380 korun za akcii došli? Podle některých analytiků i akcionářů je hodnota akcií Unipetrolu mnohem vyšší.

Pro stanovení ceny jsme použili metodu, která je založena na příjmech společnosti. Samozřejmě jsme brali v úvahu i ukazatele použité při výpočtu ceny u srovnatelných společností. To, že jsme cenu stanovili správně a že koresponduje s tržní hodnotou, nám potvrzuje i rozhodnutí Paulinino prodat jejich pětinový podíl.

Platí, že pokud získáte 90 procent akcií, začnete s vytěsňováním menšinových akcionářů?

Naším konečným cílem je získat všechny akcie Unipetrolu a stáhnout společnost z pražské burzy.
Chceme mít plnou kontrolu nad společnostmi, které jsou pro PKN Orlen klíčové, a budeme se o to i snažit. Pokud získáme 100 procent akcií Unipetrolu, je stažení z burzy přirozeným krokem. V případě, že získáme 90 procent akcií, budeme zvažovat různé možnosti, jak nad společností získat plnou kontrolu. Ponechání deseti procent akcií na burze by ale nebylo dobré ani pro minoritní akcionáře, ani pro pražskou burzu, a ani pro PKN Orlen.

Malá skupina drobných akcionářů v čele s Tomášem Hájkem už dopředu naznačuje, že nabídku jednoznačně odmítá, a tvrdí, že své akcie neprodá za méně než 450 korun. Budete s těmito akcionáři výhledově jednat?

Při přípravě návrhu na odkup akcií jsme brali v úvahu řadu faktorů a nabízené podmínky jsou jejich kompromisem. Podle nás je nabízená cena pro menšinové akcionáře férová. Stejně tak je výhodná i pro PKN Orlen. Na potenciální obchod jsme dobře připraveni a měli jsme dostatek času promyslet všechny jeho aspekty. To, že jsme dobu na podání nabídek stanovili na jeden měsíc, dává minoritním akcionářům dostatek času na to, aby si věc řádně promysleli.

Jak chcete výkup akcií financovat? Uvádíte, že na vyplacení menšinových akcionářů by šlo 4,2 miliardy zlotých, což je přes 25 miliard korun.

Transakci budeme financovat z vlastních zdrojů PKN Orlen a ze syndikovaného úvěru. Čistý dluh společnosti ale zůstane na bezpečné úrovni i po odkupu akcií. Nijak to neovlivní náš credit rating (hodnocení schopnosti firem splácet dluhy – pozn. red.).

Loni PKN oznámil i plán na vydání bondů za miliardu zlotých. K čemu je potřebujete?

Vydání dluhopisů (přibližně za šest miliard korun – pozn. red.) nám zajistilo mimo jiné dlouhodobé fondy pro celou skupinu. Mohli jsme tak diverzifikovat zdroje financování, aby PKN Orlen mohl bezpečně fungovat i v případě jakéhokoli poklesu na trhu. K rozhodnutí samozřejmě přispěla také dlouhodobě nízká úroveň úrokových sazeb, což z dluhopisů udělalo zajímavou investici pro domácnosti a zákazníky našich benzinových pump. Chtěli jsme z této situace maximálně vytěžit. Pokud jde o Unipetrol, ten je stabilní, nezadlužený a vykazuje zisky. Proto může akumulovat prostředky pro ambiciozní investiční program zahrnující i novou polyethylenovou jednotku PE3 v Litvínově, a to bez narušení likvidity Unipetrolu.

Předpokládejme, že uspějete a stanete se jediným vlastníkem Unipetrolu. Jak se potom promění jeho fungování?

Jsme hlavním akcionářem Unipetrolu od roku 2005 a dobře ho známe. Hlavní cíle firmy definuje strategie pro příští dva roky. Už ta zahrnuje integraci aktiv, klíčové investiční projekty v čele s jednotkou PE3 v Litvínově i další rozvoj maloobchodního prodeje v síti Benzina. Další cíle pochopitelně závisí na tom, jestli budeme úspěšní v naší nabídce menšinovým akcionářům.

A potom?

Klíčová je samozřejmě návratnost kapitálu. V posledních letech PKN Orlen hodně investoval do českých aktivit a majetku Unipetrolu, z čehož měli prospěch všichni akcionáři. Když budeme mít plnou kontrolu, můžeme dosahovat lepší návratnosti vynaložených prostředků. Plné využití synergií s PKN Orlen není v současné majetkové struktuře možné. Ať jde o optimalizaci výrobních plánů, společné nákupy nebo řízení dodavatelského řetězce.

PKN Orlen

PKN Orlen je spolu s maďarským MOL a rakouskou ÖMV hlavní rafinérskou a petrochemickou skupinou ve střední Evropě. Koncern kontroluje polský stát, byť má pouze 27,52 procenta akcií. PKN Orlen vznikl v roce 1999 sloučením chemičky Petrochemia Plock a největšího polského prodejce pohonných hmot Centralą Produktów Naftowych. Sídlo firmy je ve městě Plock, kde je i jedna ze šesti rafinerií, které skupina provozuje. Kromě třech v Polsku jsou to dvě v Česku (Litvínov a Kralupy nad Vltavou) a jedna v Litvě. Kromě rafinerií má koncern v řadě států celkem 2700 čerpacích stanic. V Polsku a v Kanadě těží firma i vlastní ropu a zemní plyn. Tržby PKN Orlen byly loni 79,55 miliardy zlotých (484 miliard Kč), čistý zisk dosáhl rekordních 5,74 miliardy zlotých (34,9 miliardy Kč), což bylo meziročně o 77,5 procenta více.

 

Unipetrol vlastní PKN Orlen od privatizace v roce 2005, kdy firma získala celkem 63 procent akcií. Loni měl jediný provozovatel rafinerií v Česku čistý zisk 7,98 miliardy korun. Podobný zisk vytvořila skupina letos již za první tři čtvrtletí. V prosinci nabídla PKN Orlen menšinovým akcionářům, že vykoupí jejich podíly za 380 korun na akcii. Nabídku zatím akceptovala finanční skupina J&T, která přes společnosti Paulinino a Entris kontroluje 23 procent akcií.

Může to výhledově znamenat i "optimalizaci" počtu rafinerií v celé skupině – tedy že některou z nich zavřete?

Teď máme šest rafinerií ve třech zemích (Polsko, Česko, Litva – pozn. red.). V posledních několika letech jsme v rámci optimalizace spojili naše aktivity v jižním Polsku, abychom mohli lépe čelit situaci na trhu. Bylo to rozhodnutí založené na průběžném sledování a vyhodnocování trendů i podmínek v našem oboru, který po operační i obchodní stránce rozhodně vůbec není snadný. Nyní můžeme využít příznivého prostředí, kdy se marže drží na relativně vysoké úrovni. To se odráží i na dobrých výsledcích našich rafinerií. V budoucnu chceme určitě zlepšovat jejich provozní výkony a posilovat pozici na trhu ve vztahu k našim konkurentům. To platí pro všechny naše rafinerie, i pro aktiva v České republice.

Klíčovou investicí je pro Unipetrol stavba nové polyethylenové jednotky v Litvínově za více než osm miliard korun. Platí stále původní termín zahájení provozu?

Je to náš vlajkový projekt mimo Polsko, který má posílit pozici PKN Orlen v chemickém a petrochemickém průmyslu ve střední Evropě. Nová jednotka v Litvínově s roční kapacitou přibližně 270 tisíc tun nám umožní zvýšit využití olefinovych jednotek a pomůže silněji integrovat petrochemickou a rafinérskou výrobu. Plánované datum otevření se nemění, očekáváme, že to bude na konci roku 2018.

Finanční ředitel Unipetrolu Miroslaw Kastelik v září oznámil, že Unipetrol bude investovat také tři miliardy korun do chemičky Spolana Neratovice. V čem to podniku pomůže?

Spolana je dobrý příklad rozdílných názorů mezi námi a menšinovými akcionáři. Podle nás je chemička nedílnou součástí výrobního řetězce v Unipetrolu, jehož efektivní fungování je už samo o sobě hmatatelným benefitem. Unipetrol a Spolana jsou přirozeně propojeny ethylenovým potrubím mezi Litvínovem a Neratovicemi. Transakci jsme konzultovali i s renomovanou konzultační firmou, která nám spojení doporučila. Proto věříme, že naše rozhodnutí týkající se tohoto obchodu by nemělo přinášet žádné otázky.

Rafinerie ve východní Evropě byly nastavené na odběr ruské ropy. PKN Orlen jako skupina nyní odebírá část ropy i ze Saúdské Arábie. Bude se podíl mimoruské ropy zvyšovat?

Od poloviny roku 2016 je saúdská ropa stálou součástí portfolia surovin našich rafinerií. Podle smlouvy se Saudi Aramco odebíráme asi 200 tisíc tun ropy měsíčně. Naší prioritou jsou kontinuální dodávky pro všechny naše rafinerie. Proto je více než polovina ropy dodané celé skupině PKN Orlen založená na dlouhodobých smlouvách.

To je ale hlavně ropa z Ruska…

Na trhu je pro nás hlavní surovinou stále ruská ropa, máme ale dobré vyhlídky na diverzifikaci zdrojů. V hledání rovnováhy mezi dodávanými objemy a využíváním možností na trhu určitě budeme pokračovat. Zajistíme si díky tomu optimální strukturu dodavatelů i dobré finanční podmínky. Hledání nových dodavatelů i navyšování odebíraných objemů od těch současných ale musí být v souladu s možnostmi našich šesti rafinerií, logistikou a mezinárodní situací.

Jak letos vidíte hospodářské výsledky PKN Orlen?

Letošní rok byl určitě dobrý pro downstream (zpracování ropy – pozn. red.). Cena ropy zůstala relativně nízká a navýšení globální poptávky vedlo k vylepšení modelových marží, které se meziročně navýšily přibližně o jeden dolar za zpracovaný barel ropy. Dokázali jsme toho využít a na konci letošního třetího čtvrtletí jsme meziročně navýšili množství zpracované ropy asi o 12 procent. Na polském trhu se také pozitivně projevily nové předpisy, které omezily objem ilegálních paliv, vyšší prodeje jsme měli i díky většímu růstu HDP v Polsku. Jinak v maloobchodě otevíráme další pobočky Stop Cafe. Naše obchodní výsledky pomohla vylepšit i první polská velkokapacitní paroplynová jednotka. A nárůst těžby jsme zaznamenali i u kanadských aktiv (firma těží v Kanadě ropu z ropných písků – pozn. red.).

A negativní vlivy na výsledky firmy?

Uzavírky kvůli údržbě, což je věc hlavně první poloviny roku 2017, negativní vliv mělo i posilování polského zlotého (vůči dolaru, který je hlavní měnou pro obchod s ropou – pozn. red).