Nabízíte podnikům zhodnocování dat pomocí datových skladů, reportingu a analýz. Jde tedy o platformu, zjednodušeně řečeno, pro konsolidaci dat a jejich zpracování. Pokud byste měl zmínit vaši konkurenční výhodu, co by to bylo?

Lukáš: Celou existenci naší společnosti jsme postavili na specializaci a technologické nezávislosti. Pokud jde o specializaci, tam je to nejspíš jasné. Když chcete mít jistotu kvalitní práce, pak zvolíte skutečné odborníky. Pokud jde o technologickou nezávislost, ta nám pochopitelně nepřináší příliš "bodů" u našich technologických partnerů, ale pro naše zákazníky je mnohdy tím klíčovým argumentem, proč svůj problém řešit s námi. Mají jistotu, že nebudeme prosazovat technologii nějakého konkrétního výrobce jen proto, že ho zastupujeme. Vědí, že tím primárním kritériem je pro nás vhodnost technologie pro konkrétní řešení.

Pokud bych ale měl odpovědět na otázku, co konkrétně v tuto chvíli považuji za naši klíčovou výhodu, je to právě těch 15 let zkušeností a znalostí, 15 let konkrétních projektů, konkrétních řešení, konkrétních lidí na obou stranách. To je něco, co je nepřenosné, co se musí odpracovat, někdy protrpět, často probojovat, prostě prožít.

Jaké další výhody s sebou ona technologická nezávislost nese?

Kadlec: Díky naší technologické nezávislosti můžeme zákazníkům nabízet optimální řešení jejich potřeb, bez ohledu na konkrétní technologii. Nejsme "prodejci" licencí konkrétního výrobce, jsme dodavatelé řešení.

Technologie jsou samozřejmě jejich důležitou součástí, a ačkoliv to tak z pohledu zvenčí nemusí vypadat, jsou mezi různými technologiemi rozdíly a někdy natolik významné, že byť nás třeba i zákazník tlačí do nějaké konkrétní, zakázku raději nerealizujeme, než abychom ji dělali na technologii, kterou pro daný účel nepovažujeme za vyhovující.

Na druhou stranu vhodnost je vždy souborem více kritérií, takže ani naše interní diskuse na tato témata nebývají často jednoduché.

Jaké typy analýz dnes podniky nejčastěji vyžadují? Liší se jejich potřeby podle oboru podnikání?

Lukáš: Ano, požadavky se liší. Řešení pro podobné typy zákazníků mohou být a většinou jsou různá. V dnešní době ale nabývá na významu především rychlost, jakou zákazníci od řešení vyžadují.

Zatímco v minulosti nebylo úplně neobvyklé, že se manažerský systém implementoval postupně několik let a někteří koncoví uživatelé do něj získali přístup třeba až po několika letech budování, je dnes silný tlak na to, aby budovaná řešení byla k dispozici velmi rychle. Dnešní dynamická doba provázená rychlými změnami na trzích a tím i změnami v požadavcích na to, s čím má takový systém pomoci, to prostě vyžaduje. A to i za cenu ne vždy úplně systémového řešení, na které jsme byli my ze staré školy navyklí.

V současné době se do většiny našich řešení promítají výrazně větší požadavky na prediktivní analýzy a na podporu kolaborativní (což je hrozné slovo) práce s nimi.

Vedle rychlosti implementace chtějí mít zákazníci pod kontrolou i náklady, vyžadují co možná nejpřesnější odhad návratnosti své investice. Dodali jste například řešení na odhalování podvodů pro finanční sektor (na platformě SAS), jaká je zde návratnost takových řešení?

Lukáš: Návratnost investice je v principu něco, co bývá součástí výběrového řízení nebo hodnocení nabídek. Každý dodavatel má zpracovány postupy a argumenty, které téměř vždy prokazují návratnost jím nabízeného řešení. A každý zákazník umí s takovými ROI a TCO čísly nakládat, jak se mu to hodí.

Jan Kadlec (48)
Jan Kadlec

je absolventem Matematicko- fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Po ukončení VŠ studia pracoval až do roku 2000 ve Výzkumném ústavu matematických strojů jako programátor, analytik a vedoucí projektů. Poté nastoupil do společnosti CCA Intelligence a v roce 2002 společně s Jaromírem Lukášem a společností Empire založil společnost Sophia Solutions, ve které zodpovídá mimo strategický rozvoj také za provoz a finance. Ve volném čase se věnuje hudbě, sportu - především lyžování, cyklistice a golfu - a jezdí na motorce.

Spočítat dopředu s nějakou rozumnou přesností něco tak neurčitého, jako je např. návratnost systému pro podporu HR procesů, je reálně téměř nemožné. Co ale jde spočítat poměrně dobře, jsou náklady a případné ztráty z toho, když něco neudělám. Když přijdu o zákazníka, o dodavatele, o klíčového zaměstnance nebo o nějaký trh. Nebo co můžu získat nebo neztratit, když budu o něco pečovat lépe než moje konkurence. Ale i v těchto počtech jde často o odhady a předpoklady s velkým počtem neznámých. A platí, že ani ten sebelepší systém implementovaný tím nejlepším možným způsobem sám o sobě návratnost nezajistí. Třeba jen proto, že na jeho užívání není příslušná společnost zralá.

Dodat nějaké robustní drahé řešení dnes umí spousta firem.Naši zákazníci s námi spolupracují dlouhá léta i proto, že vědí, že jsme jim schopni některé jejich nápady rozmluvit i přesto, že k nim mají skvěle zpracované a naprosto "neprůstřelné" ROI a že i pro nás by se mohlo jednat o velmi lukrativní a lákavý projekt.

Kdo nejčastěji rozhoduje o nákupu DW/BI řešení? Jaké bývají na straně klienta klíčové parametry pro rozhodování?

Kadlec: Doba, kdy o investicích do BI řešení rozhodoval výhradně IT manažer, je dávno pryč. Už dlouhou dobu a velmi často rozhodují o volbě řešení takzvaní byznys vlastníci neboli ti, kteří to řešení poptávají a pak i užívají. I dřív ho už většinou "platili" ze svých rozpočtů, ale tu rozhodovací pravomoc mělo obvykle IT oddělení. Již před několika lety se ale tato kompetence začala přesunovat buď řízeně, nebo "nadivoko" na byznysové útvary. S příchodem cloudových řešení se tento trend pochopitelně ještě prohloubil.

Zmínil jste cloud. Jak tento koncept dnes ovlivňuje svět DW/BI řešení?

Kadlec: Cloud computing považujeme za něco, co významným způsobem ovlivňuje a bude ovlivňovat naše řešení, která zákazníkům poskytujeme. Obecně se při posuzování výhod cloudových řešení (nejen BI a DWH nebo HR) zase počítají na jedné straně náklady, na druhé straně výnosy, vzájemně se porovnávají a hledá se v nich něco určujícího. Samozřejmě že pro tyto výpočty platí to samé co pro dříve diskutované ROI a TCO. Mohou ukázat (a někdy i dost jasně), zda se to vyplatí, či nikoliv. My za klíčovou výhodu považujeme to, že pořízením řešení se zákazník nezbavuje možnosti změny rozhodnutí.

V minulosti bylo pořízení jakéhokoliv většího IT systému spojeno s nutností nějaké ne úplně zanedbatelné investice. Zákazník si musel pořídit vlastní hardware, musel nakoupit vlastní licence, zaplatit implementaci, vyškolit personál. A pak každý rok platit poplatky za údržbu a podporu v řádech třeba i desítek procent z ceny pořízeného řešení. To všechno ho fakticky připoutalo k příslušnému hardwaru, softwaru, dodavateli a nezbývalo mu nic jiného, než že mnoho let a mnohdy se skřípěním zubů musel tolerovat i pro něj velmi nevýhodný stav, kdy se stal závislým na řešení kvůli účetním odpisům.

Cloudová řešení tuto závislost téměř odstraňují, a dávají tak zákazníkovi šanci velmi pružně reagovat na potřeby trhu, na nová řešení, na nové dodavatele. Prostě zákazník se opět stává "pánem".

Dodáváte software pro řízení výkonnosti a efektivity společností, co si pod tím představit? S čím vším vaše nástroje v podniku pomohou?

Lukáš: Jednodušší je popsat, co sem my neřadíme - je to vše, co slouží k základnímu pořízení a uložení dat, tedy ve stručnosti provozní informační systémy, např. ERP nebo CRM. Samozřejmě s některými výjimkami, které souvisí s podporou HR procesů nebo s plánováním a forecastováním. Ale v zásadě platí, že pracujeme ve většině případů s daty a informacemi, které vznikají mimo naše řešení. My ta data "pouze" využíváme a dále s nimi pracujeme, např. právě pro podporu řízení a rozhodování.

Máme slogan "Pomáháme dělat správná rozhodnutí" a tuto naši misi naplňujeme právě tím, že firmám pomáháme z jejich dat uložených v různých provozních informačních systémech získávat informace, skládat je dohromady, dávat jim význam, popis, ukládat je na jedno všem přístupné, ale důkladně zabezpečené místo. Na tomto místě pak příslušní manažeři a analytici pomocí specializovaných nástrojů a aplikací data analyzují a zjištěné skutečnosti jim pak poskytují konkurenční výhodu při jejich rozhodování.

To, co jsem právě řekl, je skoro přesná definice pojmu business intelligence. A pokud bych měl být konkrétnější, tak jde o hledání odpovědí např. na následující otázky: kteří zákazníci jsou pro mě skutečně profitabilní, u kterých mých klíčových zaměstnanců hrozí největší riziko jejich odchodu a proč, která součástka našich výrobních strojů se v příštím kvartále porouchá, jaký bude vývoj prodeje konkrétního produktu příslušným distribučním kanálem v příštím kvartále v porovnání s plánem.

Otázek, na které odpovídají naše řešení, je velmi mnoho a se změnami trhu a technologií se objevují stále nové.

Jaký typ podniku takové nástroje využívá? Vyplatí se i menším firmám?

Lukáš: Pro určitá řešení je potřeba, aby se řešila problematika určité složitosti, ale ta složitost není určována pouze velikostí společnosti. V principu platí, že se všechno dá řešit systémem tužka, papír nebo starým dobrým Excelem. Ale i tyto přístupy mají své náklady - zejména čas, přesnost, limity z hlediska komplexnosti, sdílení řešení, jeho zabezpečení, dalšího rozvoje atd... Těch atributů, které je třeba zvažovat, je vždy celá řada. Takže jednoduchá odpověď na vaši otázku by mohla být ano, i malým firmám se může vyplatit realizace řešení na podporu řízení. S doplněním, že se stejně tak může nevyplatit realizovat podobné řešení pro násobně větší společnost.

Jaromír Lukáš (54)
Jaromír Lukáš

je absolventem Strojní fakulty VŠST v Liberci, obor automatizované systémy řízení. Po ukončení VŠ studia pracoval v ZVÚ v Hradci Králové postupně jako programátor, analytik, vedoucí projektů a obchodník. V letech 1993 až 2000 pracoval jako obchodník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Po dvou letech ve společnosti CCA Intelligence založil v roce 2002 společně s Janem Kadlecem a společností Empire společnost Sophia Solutions, ve které má mimo strategický rozvoj na starosti i obchodní a marketingové aktivity. Ve volném čase rád sportuje, ať už se jedná o běhání, lyžování nebo golf.

Dnes se hodně mluví o zpracování big dat (nestrukturovaných dat). Roste zájem ze strany vašich zákazníků o technologie pro zpracování big dat, nebo jde jenom o další buzzword?

Lukáš: Není úplně snadné otevřeně odpovídat na tuto otázku. Skutečnost ukazuje, že i u pojmu big data jde z velké části skutečně o jakousi fiktivní oblast. Ne proto, že by neexistoval reálný význam zpracování i nestrukturovaných informací nebo že by charakteristika této oblasti byla nějakou fikcí. Řada společností se ještě nedokázala vypořádat s konsolidovaným reportingem a už jsou pod silným mediálním tlakem z různých stran dělat big data. Vzbuzuje se v nich pocit, že to bude něco, co jim mávnutím kouzelného proutku pomůže něco vylepšit. Jen už jim nikdo zodpovědný není schopen poradit co a proč.

Složitější je to v případech, kdy tato víra dospěje do stavu, kdy jsou na big data projekty přiřazovány i nemalé rozpočty a kdy je pak i na dodavatele vyvíjen tlak, aby se tvářili, že dělají opravdu velké big data projekty. V těch lepších případech to končí tak, že se rozpočty utratí za něco, co sice nemá s big daty skoro nic společného, ale co je pro společnost užitečné. Bohužel dost často jde jen o vyhozené peníze.

Skutečných big data projektů je u nás jako šafránu, a i když jsme už i my nějaké realizovali, tak jde v současné době o jednotky procent v našich aktivitách.

Propojení světa IT a byznysu vyžaduje odborníky se znalostí příslušných oblastí, u nás je jich přitom velký nedostatek. V jakých oborech, specializacích chybí nejvíce?

Kadlec: Nedostatek odborníků v oblasti, ve které působíme, je v zásadě setrvalou realitou. Na naší straně již v minulosti šlo vždy o architekty řešení, analytiky, programátory a projektové vedoucí. Již delší dobu je u nás ze strany našich zákazníků poptávána a velmi oceňována i určitá byznysová znalost příslušné problematiky. V některých týmech proto cíleně budujeme konkrétní byznysovou kompetenci.

Jak takové odborníky získáváte, případně jak se je snažíte ve firmě udržet?

Kadlec: Zázračný recept na to, jak získat a hlavně udržet dobré lidi, asi nemáme. Ale protože se rádi chlubíme tím, že máme průměrnou délku zaměstnání přes sedm let (a to nám ten průměr dost "kazí" to, že v posledním roce k nám přišlo asi deset nových kolegů, celkem je nás kolem padesáti), tak se nám to asi docela daří.

Jistě by nestačilo to, že naše lidi dobře platíme, protože to dělá naše konkurence taky, ale i po těch 15 letech se snažíme, abychom se k našim lidem chovali jako ke členům naší rodiny. Mají možnost se vzdělávat, pracovat na sobě, snažíme se naslouchat, co říkají, snažíme se jim vycházet vstříc co do pracovní doby, práce z domova, na zkrácený úvazek - jsou prostě součástí našeho týmu, nikoliv pouhým nástrojem nebo zdrojem.

Chceme, aby je práce u nás a s námi bavila.

 

Rozhovor byl publikován v ICT revue 12/2017.