Být světově prvním majitelem elektrokola na míru, jehož nejdůležitější část, tedy rám, vylezl z 3D tiskárny, se poštěstí jen několika lidem. Kromě nadšení pro design a adrenalinového puzení budou tito čekatelé muset mít za sebou také slušné finanční krytí. Technologičtí experti počin slovenských projektantů ze studia Kinazo design vítají. Odborníci, kteří se prodejem a výrobou kol zabývají, jsou v komentářích k tomuto úzce specializovanému produktu zatím opatrnější. Výroba prvního 3D tištěného ekola byla vstupem do zatím neprobádaných vod.

Hlavní návrhář Kinaza, třicetiletý Slavomír Ozaník, se ke kolům dostal už při studiu Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě. Začal spolupracovat s designérským studiem Paul + Murín Creative, které má dvacetileté zkušenosti převážně s designováním modelů kol. Po škole zamířil Ozaník do automobilového průmyslu. Jako designér v Mercedesu se podílel například na návrhu sportovního modelu GT, který byl původně jen konceptem pro videohru Gran Turismo, ale nakonec se dostal i do sériové výroby.

"Nekreslili jsme klasické modely, které mají být normálně prodejné. Zabývali jsme se tím, kam by to celé mělo směřovat. Řešili jsme nové designové tvarosloví, které se teď už začíná pomaličku objevovat u nových modelů aut," podotýká Ozaník. I zde tíhl kromě designu také ke konstrukční stránce výroby, což mu bylo umožněno jen částečně. Své zkušenosti s vytvářením vizí by nyní Ozaník rád zúročil v oboru elektrokol, konkrétně v technologii výroby.

Stačí 3D tiskárna

"Umíme vytvořit virtuální model, vizualizaci a pak produkt vyrobit," vysvětluje Ozaník, který je sám fanouškem do kol. Proto zátěžové testy prototypu, který je mu vyroben přesně na míru, sám prováděl. "Během pár metrů si zvyknete na to, že je kolo elektrické. Jezdil jsem na něm přes gapy, dropy, rock gardeny (překážky na sjezdových cyklotratích, pozn. red.). Na tom kole jde přeletět úplně v pohodě čtyři až šest metrů," komentuje Ozaník.

Prototyp Kinazo E1 jeho tvůrci předvedli letos v listopadu na plzeňském festivalu Česká inovace, kde hledali partnery pro výrobu. A také případné investory, které by do firmy podle ředitele Kinazo design Patrika Paula rádi přibrali.

Elektrokolo Kinazo

Fáze výroby

◼ Digitalizace postavy zákazníka

◼ Digitalizace rámu kola na míru zákazníkovi

◼ Vytištění rámu v 3D tiskárně, trvá 120 hodin

◼ Povrchová úprava rámu

◼ Konfigurace požadovaných součástek a barvy

◼ Montáž kola

Technické parametry

◼ Rám: hliník

◼ Váha: 20 kg

◼ Velikost kol: 27,5 a více

◼ Kapacita baterie: 500–650 Wh

◼ Rychlost: do 45 km/h

◼ Dojezd: 50–110 kilometrů, dle podmínek

◼ Cena: 20 000 eur

"V současnosti už evidujeme několik zájemců, kteří chtějí mít toto kolo jako první na světě," tvrdí Paul. Zatím to jsou však spíše jednotlivci, cena kola se totiž pohybuje okolo 20 tisíc eur (tedy asi půl milionu korun), v závislosti na příslušenství. "Samotnými komponenty se dá cena zvýšit nebo snížit řádově o tisíce eur," dodává Paul.

Podle Ozaníka má 3D tisk ale mnoho technologických výhod. "Kdybychom chtěli vyrobit stejné kolo klasickým způsobem, bylo by potřeba forem a pak lisování, sváření nebo tahání trubek. Tedy strašně moc vybavení, zatímco tento rám byl namodelovaný a vyrobený 3D tiskem v jednom kuse," vyjmenovává některé z nich. Nejdůležitější přínos výrobní technologie však podle něj najdeme uvnitř rámu. "Na některých místech je zpevňující buněčná struktura, což by normálním způsobem vyrobit nešlo," upřesňuje.

Další věc, kterou konvenční výroba nedovoluje, je podle Ozaníka možnost jednoduše dělat úpravy za chodu. "My jsme oproti předchozímu prototypu už na kole udělali dvacet změn v systému uchytávání některých částí, vzhledu, kanálcích pro vedení lanek a podobně. To jsou věci, které lze zapracovávat průběžně, bez toho, abychom vyráběli nové formy jako u klasické výroby," chválí si výhody práce s 3D tiskem Ozaník.

Je příliš brzy

Obavy z příliš vysoké ceny odráží Patrik Paul argumentem, že je vše teprve na začátku. "Abychom produkci zlevnili, tak jsme do prostoru tiskárny umístili místo jednoho rámu hned čtyři. Navíc vývoj technologií už dokázal výrazně zrychlit proces výroby. Celý proces se za běhu vylepšuje a zrychluje, což bude dál cenu rámu snižovat," vysvětluje.

Výrobu umožnil slovenský Volkswagen, který ve Stupavě vlastní podle Paula jedinou dostatečně velkou 3D tiskárnu. Letos se studio snaží svůj prototyp Kinazo E1 předvést a nalákat první zákazníky, kteří vloží svou důvěru do rámu vyrobeného z hliníkového prášku.

Jiní výrobci kol a elektrokol se však na novou technologii zatím příliš optimisticky nedívají. 3D tisk často také využívají, většinou však jen při výrobě prototypů nebo menších plastových součástí. "Z Tchaj-wanu nám pošlou data a my si je necháme vytisknout, ale jedná se jen o plastové díly," říká Jakub Ditrich z ekolo.cz. Podle Ditricha také není příliš pravděpodobný velký zájem o elektrokola na míru. Kromě cenových důvodů také proto, že personalizovaná kola vyhledávají především sportovci, kteří zase nechtějí elektrokola. Ostatní zákazníci si dokážou vybrat z různých velikostí sériových modelů, tvrdí Ditrich.

Michael Moureček, produktový manažer výrobce kol Festka, který také testuje 3D tisk, zase pochybuje o tom, zda bude půlmilionová cena kola dostatečná, aby bylo dosaženo ziskovosti podniku. "Kdyby to chtěli prodávat přes dealery, tak většina z nich dnes požaduje stoprocentní marži," vysvětluje Moureček. Oba výrobci kol však připouštějí, že 3D tisk může mít dobré užitné vlastnosti.

To potvrzuje i specialista na 3D tisk kovů Petr Zikmund ze společnosti Metal 3D: "Tímto tiskem se dá dosáhnout stejných mechanických vlastností jako u konvenčně vyráběných dílů," říká s tím, že je přesvědčen, že vývoj na trhu se brzy příznivě nakloní k nižším cenám 3D tisku.