O kterém z předchozích premiérů ztratil předseda vlády Andrej Babiš dobré slovo? Z těch, kteří vedli samostatné Česko, o žádném. I současného spojence prezidenta Miloše Zemana ještě nedávno osočoval, že jako premiér byl "pokračovatelem Klausova kapitalistického mafianismu a korupce".

V roce 2014 se však rozohnil ve sněmovně: "Já jsem nikdy nechtěl být politik. Ale měli jsme nechat stát jen v rukou těch, kteří tady byli 24 let? To je jejich vizitka, ta podělaná D1, kterou otevíral Štrougal." Možná není náhoda, že si bývalý komunista Babiš vzpomněl na budovatelské úspěchy normalizačního předsedy československé vlády. Lubomír Štrougal mluvil o přestavbě, ale spokojil se s udržováním autoritářského státu a budováním sociálního blahobytu.

Babiš nejspíše v roce 2018 vykročí podobným směrem. Pokud jeho spojenci zůstanou i po prezidentské volbě Miloš Zeman na Pražském hradě a KSČM s hnutím SPD v podhradí, pak o tom není pochyb. Babiš ví, že si s ním voliči spojují dvě hesla − "řídit stát jako firmu" a "bude líp". Obojí míní naplnit.

Na platy státních zaměstnanců půjde oproti letošnímu roku o 24,4 miliardy korun více, celkem 186,4 miliardy korun.

EET versus Ústavní soud

V roce 2018 by měl šéf hnutí ANO dotáhnout svůj vlajkový projekt z doby, kdy vládl ministerstvu financí v kabinetu Bohuslava Sobotky − elektronickou evidenci tržeb. V prosinci roku 2016 se spustila pro restaurace a ubytování. V druhé fázi, v březnu 2017, se připojil maloobchod i velkooobchod. Zbylé dvě fáze mají přijít na řadu v roce 2018.

Jenže to nebude tak jednoduché. Ústavní soud sice celý zákon nezrušil, ale podmínil spuštění třetí a čtvrté fáze nikoliv jen vládním usnesením, ale přímo zákonem. To znovu otevře mnohaletý lítý boj o evidenci.