Před sto lety byla načas vyřešena česká otázka, tedy debata o tom, jaké místo má v Evropě zaujmout obrozený český národ. Vznikla samostatná republika. Zprvu Masarykova československá, pak, po jejím dočasném zániku za nacistické okupace, na čtyřicet let komunistická. A od roku 1993 samostatná, tedy Česká, i když zapojená do Evropské unie, v níž o část své suverenity přišla.

Šlo o století barvitých událostí, vždyť nejstarší spoluobčané mohou vzpomínat na sedm rozmanitých režimů, nestejně dlouhých, s rozdílnou mírou prosperity i svobody, s jiným politickým uspořádáním a s diametrálně odlišnou zahraniční orientací. Výrazně se vyvíjel i územní rozsah státu, jeho etnická skladba a klesal zájem obyvatelstva o náboženskou víru.

Masarykova vize

Republika by nikdy nevznikla bez vzepětí českého živlu v posledních desetiletích 19. století, kdy ukázal svoji životaschopnost. Rostla populace, dál se počešťovala města, na obrátkách nabíralo podnikání, byť šlo hlavně o sedláky a produkci cukrovarů, pivovarů a lihovarů. Ačkoliv se po světě začalo šířit, například se jmény skladatele Antonína Dvořáka či malíře Alfonse Muchy, povědomí o české kultuře, málokdo si dovedl představit více než autonomii. Obrat přinesla až první světová válka a plány na vytvoření Mitteleuropy. V ní by splynulo vilémovské Německo s Rakouskem-Uherskem a s tím by skončily aspirace slovanských menšin.

Vznik Československa byl odpovědí na germanizační hrozbu − nikdy by k němu nedošlo bez porážky Berlína a Vídně ve světové válce.

V reakci na germanizační hrozbu do té chvíle provídeňský Masaryk odvážně narýsoval na mapu nový česko-slovenský stát. Získal vlivné přímluvce, amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, i souhlas Velké Británie a Francie. Západní státníci přistoupili na představu, že Habsburky nahradí pás nástupnických států, které poslouží jako protiváha Německa a oddělí Evropu od hrozby bolševické revoluce.

Krátký zlatý věk

Začátek Československa poznamenal poválečný rozvrat. Nadšení Čechů odkojených spisy Františka Palackého a Aloise Jiráska ale převážilo. Pacifikovali německé pohraničí, ze Slovenska vytlačili maďarské oddíly a místo kolonií získali Podkarpatskou Rus. Do dvou let úřady rozbily i rozpačitý pokus krajní levice o socialistickou revoluci.