Příští rok bude praštěný, dramatický, nebezpečný a velmi napínavý. Začněme na našem kontinentu, v Evropě. Již na jaře dojde k dalším nepokojům v Katalánsku, madridská vláda bude reagovat stejně tvrdě jako v loňském roce, ale situace se tentokrát nezklidní, na obou stranách budou první mrtví a Španělsko se začne nezadržitelně rozpadat. To povzbudí separatisty v severní Itálii, kteří vyjdou do ulic v podobném počtu jako lidé v Barceloně, a kabinet v Římě bude mít co dělat, aby situaci zvládl; tentokrát se to italským politikům, poučeným z "katalánské krize", ještě podaří, nad Apeninským poloostrovem se ale začne smrákat.

V Německu se nepodaří sestavit vládní koalici CDU/CSU-SPD a v předčasných volbách uspěje, ještě více než v letošním roce, opoziční AfD, třebaže má Spolková republika nejhorší fázi "migrační krize" dávno za sebou. Kancléřka Merkelová již novou vládu nesestaví, mezi křesťanskými demokraty propukne tvrdý boj o nástupnictví a výsledkem bude nejen destabilizované Německo, ale i celá Evropská unie. Připočteme-li k tomu pokračující jednání o brexitu, je zjevné, že Evropu čekají mizerné časy.