Sedmkrát vzlétlo v roce 2017 z Německa letadlo, na jehož palubě měli mnozí pasažéři jednosměrnou letenku. Byli to deportovaní Afghánci, na jejichž návratu se Berlín a Kábul dohodly. Ale neodlétali všichni, kteří měli. Některá sedadla zůstala prázdná. Pasažéři se nedostavili k odletu, rozhodli se v Německu žít nelegálně.

"Když se blíží den deportace, většinu dotyčných lidí nemůžeme vyzvednout, protože se stáhnou do podzemí," řekl listu Welt am Sonntag mluvčí bavorského ministerstva vnitra. Mezi "zmizelými" jsou často ti, kteří se dopustili trestných činů nebo jejichž skutečná identita nebyla ověřena. V zemi je přibližně 200 tisíc Afghánců, kteří požádali o azyl. Německé úřady odmítly zhruba každou druhou žádost. Ale jen šest tisíc Afghánců letos dobrovolně odjelo nebo uposlechlo příkazu k deportaci.

Téma rozděluje německé politické strany. Zelení odmítají vracení Afghánců, protože Afghánistán nepovažují za bezpečnou zemi. Naopak část křesťanských demokratů (CDU) a zejména jejich bavorská strana CSU zvažují, že příští rok by se mohli začít vracet z Německa domů i Syřané. Protože Islámský stát je poražen a boje ustávají.

3000 eur

může do konce února dostat od německé vlády rodina uprchlíků, kteří se rozhodnou pro návrat domů.

Ministři vnitra Saska a Bavorska Markus Ulbig a Joachim Herrmann chtějí, aby spolková vláda situaci v tomto duchu posoudila a v příštím roce zrušila zákaz deportací do Sýrie. Krajně pravicová a protiimigrantská Alternativa pro Německo vyzývá k dohodě mezi Berlínem a Damaškem o navracení syrských uprchlíků. Proti se postavili sociální demokraté. Podle nich by měl zákaz trvat nejméně celý příští rok. Z Libanonu, Turecka nebo Jordánska se však někteří Syřané už domů vracejí.

Německá vláda chystá finanční pobídky pro ty, kteří se rozhodnou pro dobrovolný návrat. Do konce února má rodina nárok na jednorázový příspěvek tři tisíce eur, jednotlivci na tisíc eur. Jako odchodné − podmínkou je souhlas s tím, že nebudou usilovat o návrat do Německa. To na základě dohody mezi CDU a CSU příští rok nejspíš poprvé stanoví hranici maximálního počtu přijatých nových žadatelů o azyl. Strany se dohodly na 200 tisících osob. CSU tím podmínila účast ve vládě. Kancléřka Angela Merkelová v minulosti odmítala jakékoliv limity.