Izrael nebude alespoň prozatím navazovat kontakty s novými rakouskými ministry, které do vlády nominovala Svobodná strana Rakouska (FPÖ). S odvoláním na prohlášení izraelského velvyslanectví ve Vídni o tom v úterý informovala agentura APA. Podle listu Der Standard se bojkot bude týkat i ministryně zahraničí Karin Kneisslové, která FPÖ zastupuje v kabinetu jako nestraník. FPÖ některá média označují za krajně pravicovou, někteří členové strany se netají svými antisemitskými názory.

Izrael odmítá navazovat oficiální kontakty se členy FPÖ dlouhodobě a tento svůj postoj hodlá podle prohlášení prozatím zachovat. Způsobem spolupráce s novou rakouskou vládou, na které se FPÖ podílí, se bude nyní Izrael zabývat. Premiér Benjamin Netanjahu pověřil ministerstvo zahraničí, "aby vypracovalo odborný posudek o povaze kontaktů s novou vládou" Rakouské lidové strany (ÖVP) a FPÖ.

Až do nového rozhodnutí izraelské diplomacie na rakouských ministerstvech, v jejichž čele stojí ministr nominovaný svobodnými, budou izraelské úřady jednat jen s úředníky, uvedla v pondělí v prohlášení izraelská ambasáda. V případě resortů ovládaných zástupci ÖVP mohou být izraelské úřady v kontaktu přímo s ministry. To se týká i kancléře Sebastiana Kurze, uvedlo výslovně velvyslanectví židovského státu ve Vídni.

Nový kancléř Kurz v reakci na oznámení vyjádřil naději, že se obavy Izraele podaří brzy rozptýlit. V tomto směru je prý "optimistický".

Zároveň v úterý rakouská vláda oznámila, že na území bývalého nacistického koncentračního tábora Malý Trostinec nedaleko Minsku zřídí pomník desítce tisíc zde zavražděných rakouských Židů. Podle Kurze to je signál "jasného přiznání Rakouska k historické odpovědnosti a spoluvině". Předchozí vládu ke zřízení pomníku vyzval parlament loni na podzim. Nový kabinet nabídne také potomkům rakouských obětí nacismu možnost požádat o udělení občanství. Podle agentury DPA by se to mohlo týkat až 200 000 lidí.

Svobodní se na rakouské vládě podíleli už v letech 2000 až 2005. Předseda FPÖ Heinz-Christian Strache upozornil, že reakce Izraele tehdy byla mnohem tvrdší: izraelský velvyslanec na protest Rakousko opustil a diplomatické vztahy obou zemí byly omezeny. Svobodní jsou ale nyní podle Stracheho "jedním z nejdůležitějších aktérů" boje proti antisemitismu v Rakousku a v Evropě a usilují o "poctivý, udržitelný a přátelský kontakt" s Izraelem.

FPÖ vznikla v 50. letech ze Svazu nezávislých, v němž se organizovali bývalí nacisté. Jörg Haider, který stranu vedl v letech 1986-2000, proslul svými antisemitskými a xenofobními výroky. Pobouření vyvolala především jeho urážka předsedy rakouské židovské obce Ariela Muzicanta. Haider o něm řekl, že nechápe, jak může být taková špína někdo, kdo se jmenuje Ariel. Izraelská vláda v roce 2000 Haidera označila za "nechtěnou osobu".

Současný předseda FPÖ Strache se v minulosti snažil vytvořit obraz FPÖ jako umírněné strany, čas od času se ale na veřejnost přesto dostanou rasistické, xenofobní a antisemitské názory jejích členů. Podle kritiků je FPÖ nadále extremistickou stranou, ve snaze dostat se k moci ale navenek mírní své názory.