Už ve svém inauguračním projevu Donald Trump řekl, že chce "odemykat tajemství vesmíru". Když o několik měsíců později v dubnu 2017 mluvil z oválné pracovny s astronautkou Peggy Whitsonovou na Mezinárodní kosmické stanici, prohlásil, že věci bude třeba urychlit a cestu na Mars uskutečnit ještě během jeho prvního nebo v nejhorším případě druhého volebního období. A teď v pondělí 11. prosince podepsal Trump prezidentské nařízení, podle kterého vyšle NASA astronauty zpátky na Měsíc a odtud pak možná na Mars. "Nebo i dál," řekl americký prezident. Dodal: "Tentokrát jen nevyvěsíme vlajky a nenecháme tam stopy."

Poslouchá se to lépe než skeptické plány Trumpova předchůdce Obamy, který, co se týče dobývání vesmíru, šlapal spíše na pomyslné brzdy. A byť nakonec odhodlání vyslat lidi na Mars také vyjádřil, bylo to mnohem opatrnější a plné otazníků. Trump se s tím nemazlí. Je téměř jisté, že během jeho prezidentství na Měsíc ani na Mars Američané nedorazí. A že to i s těmito plány dopadne jako se zdí na mexických hranicích. Totiž že na pilotované lety do kosmu nebudou peníze a ani Mexičané − nebo v tomto případě Marťané − nic chtít platit nebudou.

V době vesmírných závodů v šedesátých letech šla do NASA zhruba čtyři procenta federálního rozpočtu, zatímco teď je to kolem poloviny procenta. Osmkrát méně. A byl to Trump, který letos NASA rozpočet ještě víc seškrtal. Jak napsal list Houston Chronicle, "rakety možná pohání tekutý vodík, ale NASA pohánějí dolary". Bez nich žádné výlety nebudou.

Na druhou stranu − politika je o symbolech. Trump podepsal svou novou direktivu v den, kdy na Měsíci přistála poslední posádka programu Apollo. Vedle něj stál Harrison Schmitt, jeden z posledních dvou mužů, kteří se po Měsíci prošli (ten druhý, astronaut československého původu Eugene Cernan, bohužel letos v lednu zemřel). A poblíž byli i Buzz Aldrin, který přistál na Měsíci s Armstrongem jako první, a Peggy Whitsonová, která se mezitím z Mezinárodní kosmické stanice vrátila.

Spousta pozornosti, velká gesta, navíc protiobamovský kurz. To se Trumpovi musí líbit. Stejně jako potlesk od těch, kteří na éru dobývání kosmu nostalgicky vzpomínají. Co když se přece jen peníze podaří sehnat? Navíc tu máme jakousi reprízu velkých vesmírných závodů. Soupeřem Ameriky tentokrát není Rusko, nýbrž soukromý sektor. Vnitřní nepřítel, dalo by se říct s nadsázkou, a řeč je mimo jiné o Elonu Muskovi. Šéf automobilky Tesla a dnes asi nejuznávanější technologický vizionář míří na Mars taky. Jeho firma Space X již dříve oznámila, že by chtěla na Marsu přistát v roce 2022. A mimochodem, Musk a šéf firmy Boeing, která vyvíjí obří superraketu pro NASA, už minulý týden na Twitteru svůj soukromý závod o dobytí Marsu odstartovali.

Navíc Musk není jediný superbohatý člověk, který po vesmíru pomrkává. Jeff Bezos, který se s Billem Gatesem přetahuje o titul nejbohatšího muže planety, investuje do kosmické společnosti Blue Origin minimálně miliardu dolarů, firma Virgin Atlantic britského miliardáře Richarda Bransona zase 600 milionů dolarů do programu, který chce už v příštím roce dopravit člověka na oběžnou dráhu.

Shodou okolností je to liga "velkých kluků", s kterou se Trump tak rád srovnává a kam by rád patřil. Tak proč si s nimi nezasoutěžit, když má k dispozici šekovou knížku, o které se ani nejbohatším jednotlivcům nezdá? Pro Trumpa je to mnohem atraktivnější než 99 procent všeho ostatního, co jako americký prezident řeší. Snadno pochopitelné a srozumitelné. Dokonce i pro něj. Lidé ve skafandrech s americkými vlaječkami nastupují do rakety a vydávají se k Marsu. On by jim potřásl rukou a Melania jako první dáma napekla slovinské koláče na cestu.

Kdyby po ješitovi s blonďatou přehazovačkou, který má snad všechny představitelné poruchy osobnosti, nezbylo nic jiného, bylo by to vlastně moc. Jak říká jeden bonmot, naše velikost se měří velikostí našich snů. Ten o Marsu je velký dost.