Konec rozrůstání metropole do polí, zahuštění zástavby v širším centru, větší využití bývalých průmyslových ploch nebo omezení výšky nových staveb. Pražský magistrát v druhé polovině listopadu zveřejnil návrh takzvaného Metropolitního plánu, zásadního dokumentu, který má určit, kde a jak se v českém hlavním městě bude v budoucnosti stavět. Příští rok na jaře má začít veřejné projednávání návrhu a magistrát očekává tisíce připomínek. Platit by tak plán mohl podle realistických odhadů nejdříve v roce 2022, spíš ale až od roku 2023. Do té doby se bude rozvoj města řídit starým dokumentem z roku 1999.

Mezi důležité aktéry, kteří se budou snažit do návrhu plánu zasáhnout, patří stavební firmy. Jejich pohled na aktuální podobu dokumentu se ovšem rozchází: jedněm se nelíbí, že by nemohli stavět na pozemcích na okraji Prahy, které jsou levnější než parcely v centru, další naopak omezení výstavby na širší centrum chválí a chystají se zastavět nevyužité brownfieldy. Jinak řečeno, hlavní roli u stavařů hrají především jejich zájmy a to, kde v minulosti nakoupili pozemky pro nové projekty.

Domy pouze na papíře

Omezování výstavby na okrajích Prahy kritizuje například společnost Ekospol, která se zaměřuje mimo jiné právě na výstavbu levnějšího bydlení na periferii. Generální ředitel firmy Evžen Korec se obává, že navrhovaný plán nebude poskytovat v širším centru Prahy dostatek nových rozvojových ploch. "Neumožní tedy to, co je nejpodstatnější − zásadní snížení ceny pozemků," varuje Evžen Korec. Smysl podle něj dává důraz na výstavbu na brownfieldech. "Zároveň ale plán přináší zástavbu proluk nyní využívaných jako neoficiální parky. Jejich rušení přinese odpor lidí, kteří zde bydlí," myslí si šéf Ekospolu. Výsledkem tak podle něj může být stav, kdy formálně sice plán některé plochy určí k bytové výstavbě, v praxi ale budou pozemky mnoho let blokované soudními spory. A stavět se tak tedy stejně nebude. I proto Ekospol podle Korce chystá celou řadu připomínek.