Jiří Pruša zasvětil svou kariéru létání, mimo jiné čtyři roky šéfoval marketingu ČSA. Dnes se věnuje leteckým expedicím po celém světě; fotografie z nich publikuje ve vlastním časopisu.

K létání měl blízko od dětství. Jeho otec pracoval na letišti, a tak se Jiří Pruša s letadly setkával už od svých čtyř let. "První sólový let na větroni jsem absolvoval v patnácti," vzpomíná Jiří Pruša. Vášeň pro létání pak formovala i jeho profesní dráhu. Nejprve na přelomu 80. a 90. let pracoval jako finanční ředitel ve sdružení leteckých dopravců IATA v Ženevě. Podílel se tam například na vytvoření zúčtovacího střediska na vybírání poplatků za přelety a přistání letadel v nově vzniklých státech na území bývalého Sovětského svazu. "Jeho roční obrat dosáhl již po dvou letech 250 milionů dolarů a funguje dodnes," konstatuje pilot a bývalý manažer.

V letech 1995 až 1999 změnil působiště a dal se do služeb ČSA. V Českých aeroliniích pracoval na pozici viceprezidenta pro marketing. Měl za úkol transformovat českého leteckého dopravce na moderní firmu se standardy obvyklými třeba v západní Evropě. Za své největší projekty v ČSA považuje především uzavření bilatelární alianční spolupráce ČSA s americkou leteckou společností Continental nebo evropskými společnostmi jako Lufthansa, Austrian nebo Swissair.

V oboru se pohyboval i po odchodu z ČSA − založil a vedl pobočku globálního distribučního systému Galileo. "Ten umožnil cestovním kancelářím i jejich internetovým portálům efektivnější a podstatně ekonomičtější nabídku letenek a dalších služeb cestovního ruchu," vysvětluje Jiří Pruša. Do roku 2008, kdy firmu opustil, spolu s kolegy založili zastoupení pro deset zemí východní Evropy. Na byznys nezanevřel Jiří Pruša ani po odchodu z Galilea. Například v roce 2013 na Kypru založil firmu Biomagnetic Cyprus, která se zabývá využitím pulzní magnetoterapie k léčbě zdravotních problémů.

Přistání na extrémních letištích: Barra Airport (Skotsko)

Vedle toho se ale stále věnoval létání − na větroních, motorových letadlech i paraglidech. "S paraglidy jsem ale skončil v roce 2008 po nepříjemném pádu na Vysočině," vzpomíná letec.

V posledním desetiletí se pravidelně vydává na dobrodružné letecké sólo expedice na několika kontinentech. Například ve Spojených státech absolvoval průlet nad New Yorkem, přeletěl přes Niagarské vodopády nebo nad Grand Canyonem, zaletěl si také k nejjižnějšímu bodu USA v Key West, navštívil i Aljašku. "Prolétal" také prakticky celou Evropu: kroužil nad sopkou Etnou, kochal se výhledy na města Hamburk, Mnichov, Stockholm, Helsinky nebo Benátky.

Přistání na extrémních letištích: Courchevel Altiport (Alpy)

Mezi nejdobrodružnější ovšem patřila expedice do Afriky, kde létal nad pouštěmi Namib, Kalahari i Saharou; na jihu kontinentu zase obletěl Mys Dobré naděje. "V Africe je občas problém s bezpečností. Stalo se mi třeba, že jsem po přistání musel čekat v kokpitu, než si mě "vyzvedne" ozbrojená ochranka. Teprve pak jsem mohl z letadla vystoupit," vypráví Jiří Pruša.

Samostatnou kapitolou jsou pak přistání na šesti z deseti nejobtížnějších letišť světa. "Je to stejné, jako když lyžaře lákají černé sjezdovky. Přistání na těchto letištích je velká výzva a adrenalin," vysvětluje svou motivaci a vzpomíná, že třeba na altiportu v alpském Courchevelu přistával více než dvacetkrát. "A ani po tolika přistáních to nebyla rutina," usmívá se. Horský altiport v Courchevelu je totiž specifický krátkou dráhou, která je navíc "do kopce". Kromě Alp si vyzkoušel přistání třeba na Wales Airport v Beringově úžině na Aljašce, na Barra Airport ve Skotsku nebo letišti v Gibraltaru.

Přistání na extrémních letištích: Funchal Airport (Madeira)

Své přelety nad zajímavými místy Jiří Pruša také fotografuje a natáčí. Zatímco kameru má umístněnou zvnějšku letadla, s fotoaparátem se občas musí vyklánět i z okénka kokpitu. "Není to legrace, v malém letadle bez autopilota. Ale fotit přes sklo prostě není ono," vysvětluje Jiří Pruša. Ze svých leteckých expedic po světě vydal i několik knih, publikuje v časopisu Flying Revue.

Desítky fotografií z Aljašky, Islandu, Austrálie, Afriky, Spojených států i Evropy jsou také do poloviny prosince vystaveny v pražském Karolinu v rámci výstavy Báječný svět létání, kterou Jiří Pruša uspořádal s dalšími partnery, například největším provozovatelem soukromých letadel v Česku, společností ABS Jets.

K vidění jsou vedle fotografií také například sedadla z letadla, jímž se vraceli čeští hokejisté z legendárního hokejového turnaje na olympiádě v Naganu nebo horkovzdušný balón. Každý den v rámci výstavy také probíhají přednášky a prezentace. Po dva dny výstavu navštěvovali i studenti technických škol. "Našim cílem bylo představit svět privátního létání studentům, kteří zvažují svou budoucnost v oboru letectví. Rádi u nás dáváme příležitost i absolventům," uzavírá výkonný ředitel ABS Jets Jan Králík.