Cestování má Hana Machková, rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze, spojené se znalostí cizích řečí. "Jedině tak lze poznávat svět, když se mohu bavit s místními lidmi."

V době, kdy byla vedoucí katedry mezinárodního obchodu a prorektorkou pro zahraniční vztahy na VŠE, procestovala celý svět. "Dnes máme po světě 250 partnerských škol. Bylo to hrozně fajn, i když jsem tam obvykle pobývala jen krátce," uvádí. Takže její vzpomínky jsou spíše krátké vjemy.

"Austrálii mám spojenou s papoušky, kteří tam běžně poletují v parcích jako u nás vrabci. V Limě v Peru jsem si ověřila, že člověk nemá dát na stereotypy, ale sám si cestováním udělat názor. Latinská Amerika je bezpečná, přívětivá."

Je ovšem jedna země, která je Machkové mnohem bližší než ty ostatní. Tak pětkrát za rok se vrací do Francie. V létě tráví pravidelně šest dnů s manželem v Nice a zbytek jsou pracovní pobyty. Do Francie vedla také její první samostatná zahraniční cesta. Francouzštinu se začala učit v osmi letech a ve 14 vyjela do této země. "Byla to moje první cesta bez rodičů. Měli jsme tehdy štěstí, protože Nîmes mělo za starostu komunistu, takže tam žáci základní školy jezdili i za so­cialismu na výměnný pobyt," vzpomíná, jak se vrátila uchvácená.

I to je důvod, proč usiluje o to, aby cestovali i současní studenti VŠE. Ročně jich škola posílá do zahraničí více než tisícovku. "Vždy vidím, jak se po takovém pobytu změní, dospějí, mají s čím porovnávat. Cestování opravdu otevírá obzory a učí, že všude ve světě jsou lidé jako my."

Japonsko: Vysokoškolské rozárium zdobí i česká růže

jarvis_5a1eb9c1498e34d8c8e604fa.jpeg
Foto: archiv Hany Machkové

Nejenom v Česku, ale ani ve světě není běžné, že univerzity vedou ženy. Takže je logické, že rektorka pražské VŠE Hana Machková zná rektorku ekonomické univerzity v Japonsku − Josa­­i University Educational Corporation. Setkali se při první cestě Machkové do Japonska. Noriko Mizutaová tehdy své kolegyni ukázala růžovou zahradu, kterou založili studenti.

"Moc se mi to líbilo, viděla jsem tam růže i z Maďarska a Bulharska. Tak jsem slíbila, že při další cestě přivezu růži z Česka. Doma ovšem moje představa narazila na fytosanitární předpisy," vzpomíná rektorka, jak přemýšlela, že bude muset růži pašovat v kufru. I její bývalý žák, současný český velvyslanec v Tokiu Tomáš Dub, souhlasil, že je to nápad senzační, ale problematický. Nakonec japonská univerzita poslala zprávu, že růži sehnala sama.